Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
10. Trávicí systém
10. 6. 1. Stavba a funkce tlustého střeva
Předešlá Následující


Obr. 10. 12.

Slepé střevo a apendix



A – slepé střevo

  1. závěs tenkého střeva

  2. kyčelník

  3. cévní zásobení apendixu

  4. appendix vermiformis




  5. B – polohy apendixu

    C – projekce apendixu na přední břišní stěnu

    (M – bod Mc Burneyův, L – Lanzův bod)

Obr. 10. 13. Konečník

Tlusté střevo (intestinum crassum, colon) je konečným, asi 1,5 metru dlouhým oddílem trávicí trubice. První oddíl tlustého střeva - slepé střevo je nejobjemnější. Dalšími oddíly střeva jsou vzestupný, sestupný a esovitý tračník a konečník. Vzestupný tračník (colon ascendens) probíhá podél pravého obvodu břišní dutiny; příčný tračník (colon transversum) kříží břišní dutinu zprava doleva; sestupný tračník (colon descendens) jde podél levé stěny břišní dolů do levé jámy kyčelní, kde esovitou kličkou (colon sigmoideum) vstupuje do pánve.

Stěna tlustého střeva je poměrně tenká, protože je redukována především její svalová vrstva - podélná i cirkulární. Redukce podélné vrstvy se projevuje výdutěmi stěny, tzv. haustrací.

Ve sliznici střeva je velké množství hlenových žlázek, jejichž produkt (hlen) chrání vnitřní povrch střeva při tvorbě a posunu odpadních látek. Sliznici tlustého střeva chybějí klky a sliznice vytváří pouze nízké řasy s malým množstvím resorpčních buněk.

Cévní a mízní pleteně jsou vytvořeny těsně pod sliznicí, kde se formují rozsáhlé sítě schopné resorbovat velké množství vody a minerálních látek (Na, K, Cl, Ca, aj.)

Červovitý přívěsek (appendix vermiformis) je malá výchlipka slepého střeva. Apendix je silný asi jako tužka a je obvykle dlouhý asi 10cm. Ve stáří je často neprůchodný. Stavba stěny apendixu je v principu shodná se stavbou stěny tlustého střeva, a pouze ve sliznici je nakupeno větší množství mízní tkáně. Časté záněty postihující tuto mízní tkáň činí ze zánětu apendixu nejčastější chirurgické onemocnění. Apendix je velmi pohyblivý a pouze jeho vyústění do slepého střeva má stálejší polohu. Konec červovitého přívěsku může zaujímat prakticky jakoukoliv polohu v břišní i pánevní dutině. Tato okolnost velmi ztěžuje včasné rozpoznání zánětu červovitého přívěsku. (Obr. 10. 12.)

Konečník (rectum) je posledním v pánvi probíhajícím úsekem tlustého střeva. Konečník probíhá před křížovou kostí a ústí na povrchu těla řitním, análním otvorem.

V pánevní dutině se rektum vyklenuje v prostornou ampulu. Sliznice ampulární části je složena do tří příčných řas. Střední řasa je tvořena větší vrstvou hladké svaloviny, která tvoří přídatný svěrač rekta nepodléhající vůli. Další dva svěrače jsou uloženy v zevním ústí análního kanálů, v místě, kde rektum prochází svalovým dnem pánve. Vnitřní z obou svěračů je opět z hladké svaloviny, zevní je ze svalstva příčně pruhovaného a má proto volní inervaci. Tímto svěračem je ovládáno vyprazdňování střeva. V podkoží análního otvoru probíhají bohaté žilní pleteně, které při rozšíření tvoří často krvácející uzly (hemorhoidy). (Obr. 10. 13.)

V tlustém střevě se shromažďují nestrávené zbytky potravy a obsah střeva se zde zahušťuje. Pohyby tlustého střeva jsou podobné peristaltickým pohybům stěny tenkého střeva. Trávenina pobývá v tlustém střevě 8 - 12 hodin.

Z obsahu tlustého střeva se vstřebává hlavně voda, některé minerály a cukry. Nejvíce vody se vstřebává ve vzestupném tračníku. K zahuštěnému obsahu se přidává hlen, který slepuje nestrávené zbytky potravy.

Zbytky potravy se účinkem kvasných a hnilobných bakterií žijících na střevní sliznici zkvašují a bílkoviny podléhají hnití. Bakterie kvasí cukry, tuky a těžce stravitelnou celulózu. Vzniká tak alkohol a různé plyny: vodík, metan a oxid uhličitý. Hnitím bílkovin se vytvářejí značně jedovaté látky: fenol, sirovodík, mastné kyseliny a tzv. mrtvolné jedy.Před účinkem hnilobných a kvasných produktů chrání sliznici tlustého střeva hlen, který zabraňuje i jejich resorpci do krevního oběhu.

Složení stolice je závislé na stavbě potravy. Stolice obsahuje nestravitelné části potravy (vazivová vlákna, škroby, tukové kapky), vodu, odloupané epitelie a žlučová barviva. Tuhost (konzistence) stolice je především závislá na množství vody; barvu stolice ovlivňuje množství žlučových barviv.

Vyprazdňování stolice (defekace) je reflexní děj, ke kterému dochází jednou za 24 hodin. Nahromaděním stolice v konečníku se v dutině konečníku zvýší tlak a napětí stěny vyvolá pocit nucení na stolici. Ochabují svěrače konečníku a smršťují se břišní svaly a bránice, které zvyšují tlak na koncový úsek trávicí trubice, který se vyprazdňuje. Množství stolice závisí na množství přijímané potravy. Pohybuje se průměrně od 150 - 300 gramů.

Defekační reflex lze potlačit vůlí. Opakované potlačování vyprazdňování stolice vede k ochabnutí svaloviny rekta a ke vzniku chronické zácpy, obstipace.

Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah