Vlasy (capili) a chlupy (pili) vznikají z vlasových váčků uložených ve škáře. Do vlasových váčků jsou vmáčknuty vazivové bradavky, zajišťující svým cévním zásobením výživu vlasu nebo chlupu.

Vlas se skládá z vnitřní dřeně a ze zrohovatělých buněk kůry. Na povrch vlasu je vylučován sekret mazových žláz, který povléká vlas a je u báze vlasu vyprazdňován i na povrch kůže. Do povrchové vrstvy vlasové kůry se upínají drobné kožní svaly, které jsou schopné svým smrštěním napřimovat vlasy a chlupy a vytlačovat maz z mazových žlázek ("husí kůže"). Původní funkce těchto kožních svalů - napřimovat srst a regulovat tak teplotu vzduchu při povrchu těla, je u člověka zanedbatelná.

Barva vlasů a chlupů je podmíněna množstvím a druhem pigmentu, který je uložen převážně ve zrohovatělých buňkách vlasové kůry. Barva je závislá na pohlaví, věku a na rasové příslušnosti každého jedince. Podle časového postupu vývoje ochlupení rozeznáváme primární, sekundární a terciální ochlupení.

• Primární ochlupení se vyvíjí v době nitroděložního vývoje a jako jemné chmýří pokrývá celé tělo plodu. Toto ochlupení se nazývá lanugo. Před porodem odpadá do plodové vody.
• K sekundárnímu ochlupení, které se sice objevuje již před narozením, ale jehož hlavní vývoj pokračuje po narození, patří: vlasy, řasy, obočí a drobné chloupky na povrchu těla.
• Terciální ochlupení se vyvíjí až po pubertě a v dospělém věku.

Terciální ochlupení tvoří: chlupy v podpaží, ochlupení stydké krajiny a zevních pohlavních orgánů, chlupy v zevním zvukovodu, nosním vchodu a u mužů vousy. Vývoj terciálního ochlupení je ovlivňován činností žláz s vnitřní sekrecí a proto také poruchy funkce těchto žláz se velmi rychle projevují v defektech některého z typů terciálního ochlupení.

Nehet (unguis) je zrohovatělá destička na konečných článcích prstů ruky a nohy. Nehty vyrůstají z buněčné vrstvy (nehtového lůžka) pod nehtem a u nehtového kořene, který je překrytý kůží posledního prstového článku. Nehty poskytují mechanickou ochranu koncovým článkům prstů.