Mléčná žláza (glandula mammaria) je párová laločnatá žláza, uložená v tukovém polštáři na přední ploše hrudní stěny. Vlastní žláza s tukovým polštářem vyklenuje u dospělých žen kůži prsní krajiny a vytváří vyvýšeninu – prs (mamma). Na vrcholku prsu je prsní dvorec s prsní bradavkou. Základ mléčné žlázy se vytváří u obou pohlaví. V dětství je mléčná žláza malá a je uložena v podkoží hrudní stěny. U mužů zůstává vývoj mléčné žlázy i v dospělosti prakticky na tomto stupni. K většímu růstu žláz dochází u dívek v pubertě, kdy zvětšující se hmota žlázy vyklenuje kůži a vytváří se postupně diskovitý až polokulovitý prs. Zároveň s růstem žlázy se vyvíjí i zřetelná a od prsního dvorce ohraničená prsní bradavka.
Mléčná žláza se skládá z 15 - 20 laloků, které jsou rozděleny do řady drobných lalůčků tvořených žlázovými buňkami. Vývody několika lalůčků se spojují do společných mlékovodů. Mlékovody probíhají v ose prsu a ústí na prsní bradavce 15 - 20 drobnými otvory.
Na vrcholku dospělého prsu je okrouhlý prsní dvorec tvořený jemnou, obvykle tmavěji pigmetovanou kůží ve které jsou hrbolky drobných mazových žláz. V podkoží dvorce jsou snopečky kruhově uspořádané hladké svaloviny.
Ve středu prsního dvorce vyčnívá prsní bradavka, jejíž základ tvoří spirálně upravená svalovina, která svým stahem napřimuje bradavku a napomáhá vypuzování mléka z mlékovodů. Plně vyvinutá a funkce schopná je mléčná žláza v závěrečném období těhotenství.
Tvorba mléka a jeho vyprazdňování z prsu začíná až krátce po porodu. (Před porodem je z mléčné žlázy odměšován pouze vodnatý sekret, mlezivo, kolostrum.) Jde o velmi náročný metabolický pochod, při kterém se ve žlázových buňkách mléčné žlázy vytváří z glukosy a z aminokyselin přiváděných krví matky mléčný cukr a bílkoviny mléka. Mléčné tuky se tvoří převážně z tuků krevní plasmy. Ostatní látky: vitamíny, minerály, soli a hormony přicházejí do mateřského mléka také z krve matky.
Z hlediska zajištění dokonalé výživy novorozence je významný především vzájemný poměr bílkovin, tuků, cukrů, vápníku a fosforu.
Mléko obsahuje prakticky všechny významné látky důležité pro rychle rostoucí organismus i protilátky poskytované organismem matky. Velmi důležitou látkou je kasein, bílkovina obsahující všechny základní aminokyseliny, které jsou hlavním stavebním materiálem pro tvorbu a obnovu tkání dětského těla. Tuky a sacharidy mléka poskytují dostatečný zdroj energie. V mateřském mléce je pouze mírný nedostatek železa. Novorozenec má však určitou zásobu tohoto prvku ještě z období nitroděložního života.
Obvykle se v souvislosti s možností náhrady přirozené výživy umělou výživou, srovnává složení lidského mléka s mlékem kravským. Kravské mléko není vhodnou náhražkou mateřského mléka. Obsahuje více bílkovin, méně tuků a více vápníku. Ještě závažnější je rozdílný poměr jednotlivých látek u obou typů mléka a odlišné chemické složení např. mléčných bílkovin a tuků. Kravské mléko je pro novorozence těžko stravitelné. V současné době nemá v našich podmínkách celá historie náhrady mateřského mléka mlékem kravským prakticky žádný význam, protože umělé náhražky poskytují - pouze co do složení - prakticky rovnocennou náhradu (zatím ještě chybějí protilátky) mateřského mléka.
Řízení tvorby mléka a laktace je především hormonální děj. Již v průběhu těhotenství se účinkem vaječníkových hormonů a hormonů placenty zvětšuje hmotnost mléčné žlázy rozrůstáním váčků a vývodů. Na růstu žlázy se podílí i řada dalších hormonů: inzulín, hormony štítné žlázy, nadledvin, mozkového podvěsku aj.
Mechanismus, kterým je "spuštěna" po porodu laktace, není zcela znám. Po porodu placenty prudce klesne v krvi matky množství placentárních hormonů, a zřejmě je v mozkovém podvěsku "odbrzděn" prolaktin, který navozuje zvýšenou tvorbu mléka. Oxytocin vyvolá stahy hladké svaloviny mlékovodů, nutné pro vyprazdňování mléka z prsu. Pro vyprazdňování mléka má význam i dráždění prsní bradavky sáním dítěte, které podporuje tvorbu hormonů nutných k vyvolání kontrakce hladké svaloviny mlékovodů a děložní stěny.
Laktace není pouze prostý metabolický děj, zajišťující výživu dítěti. Kojením se utužuje vazba dítěte a matky a vytváří se harmonický citový svazek, který nelze nahradit žádnou byť dokonale složenou umělou výživou.
