Zevní pohlavní orgány tvoří pyj a šourek, ve kterém jsou uložena varlata.

Pyj (penis) je kopulační orgán, v ochablém stavu dlouhý asi 12 - 14 cm. Při napřímení se asi o 5 cm prodlužuje. Pyj je složen z jednoho nepárového a jednoho párového topořivého tělesa. Močová trubice prochází nepárovým topořivým tělesem. Na povrchu penisu je kůže. (Obr. 13.5.)

Topořivá tělesa (corpora cavernosa) jsou z tkáně houbovitého vzhledu s bohatým cévním zásobením. Naplní-li se drobné dutinky topořivých těles větším množstvím krve, napíná se povrchový vazivový obal těles a dojde k napřímení penisu - k erekci.

Erekce je složitý reflexní děj, ovládaný autonomním nervstvem z tzv. erekčního centra v bederní míše. Napřímení penisu, které je nezbytné k uskutečnění pohlavního spojení, je vyvoláno buď mechanickým drážděním kožních receptorů zevních pohlavních orgánů, nebo může být navozeno i odpovídajícími psychickými podněty. Pominou-li vlivy, které erekci vyvolaly nebo dojde-li k ejakulaci, erekce postupně ochabuje. Rozšířením odvodných cév se zvýší odtok krve z topořivých těles a klesne i tlak krve v houbovitých tkáních.

Kromě topořivých těles orientovaných rovnoběžně s uretrou, je kolem zevního ústí močové trubice houbovitá hmota límcovitého tvaru - žalud (glans penis). Penis je kryt kůží, která v oblasti žaludu tvoří volně posunlivý kožní límec - předkožku (praeputium). Kůže penisu přechází při kořeni pyje do kůže šourku a kůže přední břišní stěny.

Šourek (scrotum) je vak, jehož stěnu tvoří ochlupená kůže s vrstvičkou hladké svaloviny a obaly varlete. Šourek je uvnitř rozdělen na dva samostatné prostory, ve kterých leží pravé a levé varle s nadvarlaty a začátky obou chámovodů. V šourku uložená varlata mají nižší teplotu než je teplota těla. (Význam teploty pro dozrávání pohlavních buněk byl probrán v předchozích kapitolách.) Od puberty je kůže šourku ochlupena. Ochlupení přechází na kůži tukového polštáře nad stydkou sponou (mons pubis) a plynule pokračuje do ochlupení kůže na přední ploše břicha.