Látkové (humorální, chemické) řízení organismu je vývojově původnějším (starším) typem řízení. Humorální řízení je zabezpečeno specializovaným typem žláz, tzv. žlázami s vnitřní sekrecí. Tyto žlázy vylučují produkty svého metabolismu (hormony) přímo do krevního oběhu nebo do tkáňové tekutiny. Proto jim říkáme žlázy s vnitřní sekrecí neboli žlázy endokrinní. (Obr. 14. 1.)

Mezi žlázy s vnitřní sekrecí zařazujeme i orgány, jejichž endokrinní funkce jsou přechodné nebo jejichž fyziologický význam v lidském organismu není zcela jasný. K těmto žlázám patří plodový koláč (placenta) a šišinka (corpus pineale, epifýza).

Hormon šišinky - melatonin, který řídí ukládání barviva v kůži, je funkční pouze u některých druhů obratlovců. Neexistuje zatím žádný přímý důkaz jeho fyziologického účinku u člověka. Také vliv šišinky na pohlavní dozrávání je zřejmě pouze druhotný. V případě řízení pohlavních žláz se zdá, že cílovým orgánem epifysy je jedna část mezimozku nebo jemu nadřazená mozková centra. Mezimozek pak pomocí uvolňovacích hormonů (faktorů) reguluje hypofysu a ta řídí funkci periferních pohlavních žláz.

Produktem činnosti buněk endokrinních žláz jsou hormony. Z chemického hlediska jsou hormony velmi různorodé látky. Nejčastěji jde o bílkoviny a látky odvozené od tuků. Pro hormony je charakteristická jejich vysoká účinnost i v nepatrném množství, a vysoká specifičnost, tj. nenapodobitelnost jejich účinku jiným typem látky.

Většina hormonů působí celkově. To znamená, že ovlivňují činnost několika orgánů, nebo zasahují do metabolismu prakticky všech tkání v různých orgánech (např. inzulín).