Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
15. Nervové řízení organismu
15. 4. 3. Přehled stavby a funkce hlavových nervů
Předešlá Následující Předešlá Následující


Obr. 15. 17.


Jádra hlavových nervů
v prodloužené míše a ve středním mozku

Hlavových nervů je dvanáct párů a v principu mají stejnou stavbu jako míšní nervy. Většina hlavových nervů patří mezi smíšené nervy,obsahující motorická, senzitivní a autonomní vlákna. Jen tři hlavové nervy (čichový, zrakový a sluchový) se skládají pouze ze senzitivních vláken. Vlákna hlavových nervů buď začínají (motorická a autonomní) nebo končí (senzitivni) u nervových buněk v mozkovém kmeni, kterým říkáme jádra hlavových nervů. Většina těchto jader leží na spodině čtvrté komory, kterou tvoří prodloužená mícha. Hlavové nervy označujeme anatomickými názvy nebo je číslujeme.

  1. Čichové nervy (nervi olfactorii), nn. I. tvoří dostředivé, senzitivní výběžky čichových buněk. Čichové nervy jsou čistě senzitivní. Vlákna nervů jdou ze sliznice stropu nosní dutiny (z tzv. čichového pole) dírkovanou ploténkou čichové kosti do čichového bulbu a do čichových polí mozkové kůry. Vlákna nervus olfactorius vedou čichové vzruchy.

  2. Zrakový nerv (n. opticus), n. II. obsahuje výhradně senzitivní vlákna, která začínají v sítnici oka a za očním bulbem se spojují v jeden celek. Z očnic probíhají zrakové nervy kostěnými kanály do lebeční dutiny. Před tureckým sedlem klínové kosti se část vláken obou zrakových nervů kříží a část pokračuje nezkříženě dále. (O vláknech zrakového nervu za místem zkřížení je zvykem mluvit jako o zrakové dráze, i když neprobíhá uvnitř centrálního nervstva.) Do zrakových center v mezimozku a do mozkové kůry obou polokoulí se dostávají vlákna vždy z poloviny sítnice pravého a z poloviny sítnice levého oka. Do kůry pravé mozkové polokoule se tak projikuje zevní polovina sítnice pravého oka a vnitřní poloviny sítnice levého oka, tj. pravé poloviny sítnice obou očí. Křížení vláken zrakových nervů je nutné. Rohovka a čočka zobrazují na sítnici předměty pravolevě obrácené. Např. pravý okraj obrazu je promítnut do levé poloviny sítnice. Zkřížením vláken je dosaženo opětovné o "obrácení" obrazu předmětu a jeho stranově správné "promítnutí" do buněk zrakové kůry. Poškození zrakových nervů před a po zkřížení vláken vyvolává proto velmi rozdílné poruchy vidění. (Vypadávají různé části zorného pole.) Poruchy tohoto typu jsou nejčastěji vyvolány nádory mozkového podvěsku.

  3. Okohybný nerv (n. oculomotorius), n. III. inervuje většinu okohybných svalů.

  4. Kladkový nerv (n. trochlearis), n. IV. nervuje jeden okohybný sval.

  5. Trojklaný nerv (n. trigeminus), n.V. vzniká spojením senzitivních a motorických vláken. V nervu převažují senzitivní vlákna a vzhledem k distribuci větví trojklanného nervu je trigeminus hlavním cítivým nervem hlavy. Senzitivní vlákna nervu začínají u receptorů kůže obličeje a sliznice ústní a nosní dutiny. Trigeminus senzitivně inervuje i oko a zuby. První dvě větve trigeminu (větev čelní a větev pro horní čelist) jsou čistě senzitivní. K třetí větvi určené pro dolní čelist, se přidávají motorická vlákna pro žvýkací svaly.


    Těsně před vstupem (senzitivních) a výstupem (motorických) vláken trigeminu z mozkového kmene, je vytvořena velká uzlina trojklaného nervu (ganglion Gasseri).

    Jde o uzlinu, která je obdobou míšních uzlin na zadních míšních kořenech. Tato uzlina bývá operativně vyhledávaná a částečně ničena (protětím vláken nebo elektricky) při úporných bolestech, které z neznámých důvodů v oblasti trojklaného nervu vznikají. Bolesti vyvolané drážděním větví trigeminu mají natolik zničující charakter, že porušení senzitivní inervace vyvolané operačním zásahem je menším zlem, než sama bolest.

    Senzitivní i motorická jádra trojklanného nervu leží na spodině čtvrté komory.


  6. Odtahující nerv (n. abducens), n. VI. patří k trojici tzv. okohybných nervů, které inervují svaly pohybující oční koulí. Jde převážně o motorické nervy, jejichž jádra leží v prodloužené míše (n. VI.) a ve středním mozku (n. III., n. IV.). Třetí hlavový nerv obsahuje i autonomní vlákna určená pro inervaci nitroočních svalů.

  7. Lícní nerv (n. facialis), n. VII. je smíšený nerv. Z buněk jádra na spodině čtvrté komory vystupující motorická vlákna, která probíhají kanálkem spánkové kosti a vstupují do příušní žlázy, ve které se rozpadají na vějíř nervových větví, inervujících mimické svaly obličeje.

    Lícní nerv je velmi citlivý na působení nejrozmanitějších vlivů (např. chladu). Poměrně častá porucha jeho funkce se projevuje ochrnutím svalů poloviny obličeje. Obrna je spojena se ztrátou mimiky a nebezpečím poškození rohovky.

    V lícním nervu probíhají i autonomní vlákna pro hladkou svalovinu ve vývodech podčelistní a podjazykové žlázy. Menší je počet senzitivních vláken, která přivádějí chuťové podněty z receptorů ve sliznici jazyka.

  8. Sluchově - rovnovážný nerv (n. vestibulocochlearis), n. VIII. je výhradně senzitivní nerv. Vlákna nervu přicházejí ze sluchového ústrojí (receptorem je Cortiho orgán v hlemýždi), a z vestibulárního aparátu vnitřního ucha. (Receptory jsou ve váčcích a polokruhovitých kanálcích.) Vlákna osmého nervu jdou k jádrům na spodině čtvrté komory, odkud pokračuje tzv. sluchová část a dráha polohy. Sluchová dráha probíhá mozkovým kmenem, kde řada vláken odbočuje k různým centrům mozkového kmene - ke čtverohrbolí, do retikulární formace aj.

    Těmito odbočkami je zajišťována především vzájemná souhra zrakových a sluchových center a zapojení míšních drah, které se uplatňují při řízení pohybu. (Např. reflexní otočení hlavy nebo obranný pohyb rukou při silném zvuku.)

    Dráhy pro vedení vzruchů z vestibulárního aparátu pokračují mozkovým kmenem a odbočují k jádrům okohybných nervů. Zajišťují tak pohyb očních bulbů při změnách polohy hlavy. Část vláken jde i do míchy, k motorickým buňkám obvodových míšních nervů. Těmito drahami je udržováno svalové napětí a vzpřímená poloha těla. Vlákna sluchové dráhy přivádějí (po přepojení v několika kmenových jádrech) zvukové signály do mozkové kůry, do tzv. sluchové oblasti kůry.

    Většina vláken dráhy polohy končí v mozečku. Část vláken jde i do mozkové kůry, kde končí v blízkosti sluchových center.

  9. Jazykohltanový nerv (n. glossopharyngeus), n. IX. je smíšený. Senzitivní vlákna přicházejí do prodloužené míchy z chuťových receptorů sliznice jazyka a na začátku hltanu. Motorická vlákna nervu jsou určena pro příčně pruhované svaly hltanu.
    Autonomní část nervu inervuje hladkou svalovinu vývodů příušní žlázy.

  10. Bloudivý nerv (n. vagus), n. X. je také smíšeným nervem. Autonomní vlákna nervů jsou určena pro motorickou inervaci hladkého svalstva dýchacího systému a převážnou část svaloviny trávicí trubice - až po sestupný tračník. Vagus také vysílá vlákna k srdeční svalovině.

    Senzitivní vlákna bloudivého nervu přivádějí vzruchy ze sliznice dýchacích cest a některých částí trávicího ústrojí. Těmito vlákny je vedena i bolest z převážné části orgánů hrudní a břišní dutiny. Vzhledem k velikosti inervační oblasti má bloudivý nerv velmi dlouhý průběh. Po výstupu z lebky běží kmen nervu podél krkavice a vstupuje do hrudníku, kde probíhá v mezihrudí. Nerv se přikládá k jícnu a s jícnem prochází bránicí do břišní dutiny.

  11. Přídatný nerv (n. accessorius), n. XI. má především motorická vlákna, která po výstupu z prodloužené míchy probíhají týlním otvorem mezi krčními svaly. Přídatný nerv inervuje trapézový sval a kývače hlavy.

  12. Podjazykový nerv (n. hypoglossus), n. XII. je převážně motorickým nervem svalů jazyka.
Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah