Funkčním prvkem veškeré nervové činnosti, tedy i psychické (vyšší nervové neboli duševní) činnosti člověka, je reflex. Mozková kůra je nejvyšším centrem reflexních oblouků, ve kterých může probíhat rozbor vzruchů a jejich převod do odpovědi. Neurony mozkové kůry jsou seskupeny do určitých funkčních okrsků, které tuto analytickou a syntetickou činnost provádějí. Těmto okrskům říkáme analyzátory.
Korové analyzátory si můžeme představit jako políčka kůry skládající se z obrovského počtu neuronů, u kterých končí a od kterých vycházejí mozkové dráhy. (Místo názvu analyzátor se někdy užívá pojem korové centrum.) Mozková kůra je tak rozčleněna do řady oblastí, které zabezpečují svými analyzátory různé řídící funkce. Nejde ale o mozaiku funkčně zcela samostatných polí. Většina funkcí je zajišťována vzájemnou spoluprací několika oblastí kůry.
- Motorický analyzátor je uložen v kůře čelního laloku. Od neuronů této korové oblasti vycházejí dlouhé axony, které bez přerušení probíhají jako tzv. pyramidová dráha mozkovým kmenem do míchy, kde končí u motorických buněk předních míšních rohů. Z motorického analyzátoru jsou řízeny vědomé, chtěné a vůlí ovládané, úmyslné pohyby. (Obr. 15. 20.)
- Analyzátor kožní citlivosti (senzitivity) leží v těsné blízkosti motorického analyzátoru. Zabírá korové oblasti v zadní části temenního laloku. V kůře senzitivního analyzátoru končí dráhy přivádějící vzruchy od receptorů pro bolest, teplo, chlad, tlak a dotyk. V tomto analyzátoru dochází k "uvědomování si svého těla"; k vnímání senzitivních podnětů z nejrůznějších receptorů a k vnímání bolesti.
- Zrakový analyzátor pokrývá kůru týlního laloku. V kůře této oblasti končí vlákna zrakových drah a dochází zde k syntéze obrazů zaznamenávaných receptory sítnice. Značně zjednodušeně si tento analyzátor můžeme představit jako televizní obrazovku, na které se skládá obraz rozložený snímací kamerou (oko, sítnice) do soustavy bodů.
- Sluchový a vestibulární analyzátor je uložen v kůře spánkového laloku. Končí zde vlákna sluchové dráhy a dráhy polohy a pohybu těla. Jednotlivé úseky této "sluchové kůry" jsou specializované na rozlišování zvukových kvalit - výšky a barvy tónu.
- Čichový analyzátor zaujímá kůru na spodní ploše čelních laloků. K buňkám analyzátoru jdou vlákna čichové dráhy. V blízkosti čichového analyzátoru končí i dráhy, kterými jsou vedeny chuťové podněty.
Souhrou řady analyzátorů - zejména motorického a senzitivního, vzniká řeč. Tzv. Brocovo centrum řeči, které leží v zadním úseku čelního laloku, není tedy jediným úzce ohraničeným analyzátorem, i když neporušenost této oblasti je nezbytně nutná k motorice řeči. (V blízkosti Brocova motorického centra řeči je senzitivní, Wernickeovo centrum. Je nezbytné pro rozumění, pochopení obsahu mluveného slova.)