podélná nožní klenba (skelet)
plantogram normálně klenuté nohy (1.) a ploché nohy (2.)
plantogram s vyznačeným středem člunkové kosti,
měření největší a nejmenší šíře nohy
měření úhlu nohy
Podobně jako na ruce i zbývající spoje mezi kostmi nohy tvoří funkční, ale na rozdíl od ruky málo pohyblivý celek. Kosti nohy jsou svým tvarem i vzájemným uspořádáním (spojením) uzpůsobeny tak, že vytvářejí podélnou a příčnou nožní klenbu. Díky nožní klenbě se noha neopírá o podložku v celé ploše, ale pouze ve čtyřech bodech: hrbolem patní kosti a částmi prvního, druhého a třetího metatarsu. Nožní klenba má velký význam pro pružné našlapování - pro přenos hmotnosti těla. Klenba nožní se dotváří a upevňuje postupně - se zatěžováním nohy u dítěte, které začíná stát a učí se chodit. Klenba je sice dána tvarem kostí a jejich spojením, ale udržována je pružností vazů nohy a pružným napětím svalů bérce a nohy. Pokud nejsou kostra a spoje nohy poškozeny (obvykle vrozené vady), jsou pro udržení klenby rozhodující svaly: především přední holenní a dlouhý lýtkový sval.
Ochabnutím svalů při nevhodném zatěžování dolní končetiny (práce ve stoje) a nevhodné obuvi, se klenba bortí a vzniká bolestivé onemocnění nohy - plochá noha.
Střední postavení kloubů dolní končetiny odpovídá v zásadě poloze jednotlivých kloubů při volně visící končetině, tzn. kyčelní kloub je v neutrální poloze mezi ohnutím a natažením; natažený bérec a noha jsou v poloze v jaké došlapujeme na rovnou podložku.