Šlacha (tendo) je svazek rovnoběžně uspořádaných kolagenních vláken. Kolagenní vlákna jsou pohromadě držena řídkým vazivem, které ohraničuje uvnitř šlachy jednotlivé svazky a pokrývá i povrch šlachy. Kolagenní vlákna šlachy probíhají lehce šroubovitě, takže tahový záběr kontrahujícího se svalu je měkký a pružný. Přechod svalových vláken do šlachy je upraven tak, že vmezeřené vazivo kosterního svalu přechází do vmezeřeného vaziva šlachy. Trhnutí svalu při smrštění svalových vláken je proto přenášeno plynule na vnitřní vazivo šlachy a teprve potom na vlastní vlákna šlachy. Tato stavba přechodu šlachy a svalu zajišťuje nejen ohromnou mechanickou pevnost úponu (dříve se přetrhne sval než dojde k vytržení šlachy v místě úponu), ale také pružný, elastický přenos síly na skelet. Sval je nejen pružný, ale i pevný. Při svalových onemocněních, únavě a prochlazení se pevnost svalu zmenšuje. (Význam rozcvičení při sportu!)
Spojení šlachy a kosti (svalový úpon) se uskutečňuje především prostřednictvím periostu. Část vláken šlachy přechází do periostu, který se na obrovské ploše připevňuje krátkými vazivovými vlákny ke kostní kompaktě. Tak je svalová síla přenášena na povrch kosti mnohem rovnoměrněji, než by tomu bylo při úponu šlachy na malou plošku kostní kompakty.
V místě, kde šlacha přechází přes kostěný podklad, vznikají kolem ní trubicovité šlachové pochvy chránící povrch šlachy před mechanickým poškozením.
Šlachové pochvy mají velký praktický význam, hlavně v oblasti ruky. Hnisavé záněty kůže a podkoží prstů se mohou šířit do dlaně právě šlachovými pochvami, ve kterých se navíc hromadí hnis. Naplnění pochvy hnisem vede ke stištění cév zásobujících šlachu a k jejímu rozpadu.