Obr. 7. 1
Červená krvinka
Červené krvinky (erytrocyty) jsou bezjaderné buňky obsahující v cytoplazmě červené krevní barvivo, hemoglobin, na který se váže kyslík a oxid uhličitý. Tvarem lze erytrocyt přirovnat ke kouli ztištěné z protilehlých pólů do tvaru destičky (piškotu), jejíž největší průměr je 7,4 mikrometrů a maximální síla 2,1 mikrometrů. Tento - u buněk nezvyklý tvar, je funkčně velmi výhodný. Kyslík a oxid uhličitý se tak dostávají nejkratší cestou k červenému barvivu v celém rozsahu krvinky. (Obr. 7. 1.)
Červené krevní barvivo (hemoglobin) je složeno ze dvou složek: bílkoviny globinu, která váže barevnou část, hem. Hem má ve své molekule železo, na které se v plicích váže kyslík. Vazba je velmi volná a proto se kyslík ve tkáních poměrně snadno opět uvolňuje.
Ve 100 ml krve dospělého muže je 16 gramů hemoglobinu. U ženy 14,5 - 15,5 gramů.
Toto množství červeného krevního barviva je schopné vázat asi 20 ml kyslíku. Tkáně ani při maximálním zatížení neodebírají takové množství kyslíku. Klidová spotřeba je v průměru jen asi 4 ml O2 . 1 min.-1 ve100 gramech tkáně; při velmi těžké práci (sportu) stoupá spotřeba asi na 10 ml, tj. z 20 % na 50 % vázaného kyslíku.
V dospělosti vznikají červené krvinky pouze v kostní dřeni. V období nitroděložního vývoje je krvetvorba také v játrech a ve slezině plodu.
Před vyplavením erytrocytů do krevního oběhu, ztrácejí červené krvinky jádro. Bezjaderné buňky se nemohou dělit a proto i erytrocyty přežívají v oběhu pouze asi 100 - 120 dní.
Tvorba červených krvinek je řízena erytropoetinem, který vzniká v ledvinách. Produkce erytropoetinu je závislá na množství kyslíku. Klesá-li tlak kyslíku (např. ve vysokých nadmořských výškách), tvoří se více erytropoetinu, který povzbuzuje kostní dřeň k tvorbě vyššího množství erytrocytů. Druhým regulátorem krvetvorby je samotné množství erytrocytů. Při vyšším počtu červených krvinek v cirkulující krvi klesá jejich tvorba v kostní dřeni.
Ke vzniku červených krvinek v kostní dřeni je zapotřebí dostatečný přísun bílkovin, železa a vitaminu B12. Bílkoviny, železo a vitamin B12 získává organismus ze smíšené potravy. Určité množství železa je uloženo v játrech ve formě bílkoviny feritinu.
Erytrocyty se v průběhu svého života v oběhu postupně opotřebovávají a jsou likvidovány ve slezině. Jednotlivé skladební složky rozpadajících se krvinek jsou organismem používány k výstavbě nových erytrocytů. Nevyužitelné součásti červeného krevního barviva se v játrech přeměňují na žlučová barviva.
Normální počet červených krvinek je u mužů 4,3 - 5,3.1012.l -1 tj. 4, 3 – 5, 3 milionů v 1 krychlovém milimetru, u žen 3,8 - 4,8.1012.l -1.
V průběhu života počet červených krvinek kolísá. Po narození je množství erytrocytů o 10% vyšší, pak dochází k jejich rozpadu a poklesu počtu na 3 - 4.1012 .l -1. Za fyziologických podmínek stoupá počet erytrocytů při dlouhodobém pobytu ve větších nadmořských výškách (nad 1000 m). Vzestup počtu červených krvinek je způsoben nedostatkem kyslíku.
