Krev ze stěny žaludku, střev, sleziny a slinivky břišní odtéká žilami, které se za hlavou pankreatu spojují a vytvářejí vrátnicovou žílu (vena portae). Vrátnicovou žilou odtéká naprostá většina krve prošlá orgány trávicího systému. Tato krev je po průtoku orgány břišní dutiny obohacena o živiny vstřebané střevní sliznicí. V. portae se v játrech postupně větví na rozsáhlé sítě širokých kapilár, které se v jaterních lalůčcích dostávají do těsného kontaktu s jaterními buňkami tvořícími jaterní trámce. Stěna jaterních vlásečnic je velmi propustná, zvláště pro bílkoviny. Jaterní buňky tak z protékající krve rychle dostávají látky vstřebané sliznicí trávicího systému, které dále metabolizují na takové typy produktů, které je již organismus schopen využít ke stavbě, obnově a k zajištění funkcí všech orgánů a tkání. Jaterní portální oběh je proto funkčním oběhem jater.
Játra představují v krevním řečišti i velký rezervoár krve. Průtok krve játry je řízen pomocí svěračů, které jsou na jaterních cévách. V klidu protéká játry poměrně malé množství krve a část jaterních trámců a lalůčků je proto vyřazena z funkce. Při příjmu většího množství potravy stoupá průtok krve celým trávicím systémem a do funkce se také postupně zapojují stále větší části jaterní tkáně.
Vázne-li srdeční činnost (ochabující levá komora), může dojít k městnání velkého množství krve v játrech a játra se zvětšují. Naopak při velkém poklesu krevního tlaku se průtok krve natolik omezuje, že může dojít až k poškození jaterní tkáně, která dostává jen malé množství kyslíku.