Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
13. Pohlavní systémy
13. 2. 1. Pohlavní žlázy
Předešlá Následující
Obr. 13. 6.

Vaječník


  1. závěs vaječníku (pobřišnice)
  2. cévy
  3. přechod pobřišnice na povrch vaječníku
  4. žluté tělísko
  5. Graafův folikul
  6. shluk buněk s vajíčkem
  7. dřeň vaječníku

A - nezralý folikul

  1. jádro vajíčka (46 chromozomů)

  2. základ stěny folikulu


  3. B - zrající folikul
  4. vajíčko s jádrem (46)

  5. zevní obalová vrstva buněk

  6. tvořící se vrstvy obalu


  7. C - dozrávající folikul
  8. zevní vrstva buněk (estrogeny)

  9. tvořící se váček (dutina)

  10. obalová vrstva buněk vajíčka

  11. shluk buněk poutající vajíčko

  12. zralé vajíčko
    D - Graafův folikul (stěna = endokrinní orgán)

  13. buněčná vrstva stěny

  14. buněčná vrstva stěny

  15. buněčná vrstva stěny
    E - bílé tělísko

  16. vazivové buňky

Pohlavní systém ženy zabezpečuje několik základních funkcí:

  1. Zrání vajíček a jejich uvolnění z kůry vaječníku.
  2. Produkci pohlavních hormonů.
  3. Uskutečnění pohlavního spojení.
  4. V případě, že dojde k oplození vajíčka, vytváří pohlavní systém prostředí vhodné pro vývoj plodu a jeho porod.

Vaječníky (ovaria) jsou párové pohlavní žlázy, ležící na bočních stěnách pánevní dutiny. U dospělé ženy má vaječník velikost zralé švestky. Ke stěnám pánve jsou vaječníky připevněny řasou pobřišnice, která přechází i na část povrchu vaječníku.

Do puberty je povrch ovarií hladký, později je jeho povrch zbrázděn drobnými jizvičkami po uvolněných vajíčkách. Mikroskopicky se vaječníky skládají z tenkého vazivového obalu, z kůry a ze dřeně. (Obr. 13. 6.)

Dřeň vaječníku tvoří vazivo, cévy a nervy vstupující do vaječníku a malé množství hladké svaloviny. Dřeň zajišťuje především látkovou výměnu vaječníku.

Kůra vaječníku je hlavní funkční částí vaječníku. V kůře jsou již při narození uložena nezralá vajíčka (oocyty). V dětství jsou oocyty v hlubších vrstvách kůry a dále se nevyvíjejí. Před narozením sice proběhne již první fáze redukčního dělení, ale nedokončí se, takže oocyty mají při narození stále diploidní počet chromosomů (46). Další fáze dozrávání vajíček pokračuje až po pubertě. Je vyvolána působením vysoké produkce hormonů adenohypofýzy - folitropinu (FSH) a lutropinu (LH).

Změnám, které v dospělosti vedou k opakovanému (cyklickému) tvoření vajíček s polovičním počtem chromosomů a plně funkčními obaly, říkáme ovulační cyklus.

Ovulační cyklus začíná v pubertě a končí mezi 40 - 50 lety věku ženy. V kůře vaječníku dozrává proto pouze nepatrný počet z původního počtu vajíček. Naprostá většina vajíček zaniká. (V každém ovariu je v období embryonálního vývoje asi 6 - 7 miliónů pohlavních buněk. Při narození mají dívky v kůře již pouze asi 700 tisíc oocytů, a do začátku puberty se jejich počet dále snižuje až na 80 - 100 tisíc. Většina nezralých vajíček tedy zaniká ještě před začátkem puberty.)

Zrání vajíček je proces, který charakterizují změny odehrávající se přímo ve vajíčku, a pochody vedoucí ke vzniku obalů vajíčka.

Nezralá vajíčka především téměř dokončí redukční dělení - meiosu. Meiosou vzniká vždy pouze jediná zralá pohlavní buňka s polovičním počtem (23) chromosomů. Nezralá vajíčka mají dvojici pohlavních chromosomů XX. Zralá vajíčka vždy pouze jeden X chromosom.

Meiosa oocytů má sice podobný průběh i účel jako redukční dělení spermií, ale její průběh je časově jiný. Jak již bylo uvedeno, první fáze dělení proběhnou ještě před narozením a zastaví se. Celé redukční dělení pak pokračuje v pubertě, ale dokončí se až při oplození.

Kromě časových rozdílů se meiosa vajíček liší od redukčního dělení spermií i počtem vznikajících zralých pohlavních buněk. Při redukčním dělení vzniká totiž z každé výchozí buňky opět pouze jediná zralá pohlavní buňka. Zbývající polovina chromosomů přejde do tzv. pólových tělísek. (Pólová tělíska jsou neplnohodnotné "buňky", které rychle zanikají.)

Zralé vajíčko je kulovitá buňka s jádrem. V jádře vajíčka je uložen poloviční počet chromosomů a lidská vajíčka obsahují pouze malé množství žloutku. Pro výživu vyvíjejícího se zárodku nemá tento žloutek význam. U lidských zárodků proto velmi brzy vzniká krevní oběh a placenta, zabezpečující příjem látek z mateřského organismu.

Oocyty jsou v kůře vaječníku obklopeny tenkou vrstvičkou plochých buněk. Buněčný obal vytváří kolem pohlavních buněk malý váček (folikul). V průběhu ovariálních cyklů se obvykle jeden folikul začne účinkem FSH a LH zvětšovat a přibližovat k povrchu vaječníku. Uvnitř váčku se zmnožují folikulární buňky a vytváří se drobná dutinka s malým množstvím tekutiny. Zralý folikul s vytvořenou dutinkou, obaly a vajíčkem se nazývá Graafův folikul.

U člověka je v kůře obou vaječníků a na začátku puberty, asi 80 - 100 tisíc nezralých vajíček. Každé z nich by mohlo dozrát a vytvořit Graafův folikul. V celém plodném období ženy jich ale skutečně dozraje pouze 400 - 500. Většina folikulů tedy přijde nazmar - degeneruje a zaniká. Které folikuly jsou předurčeny k dozrání a jakým mechanismem jsou vybírány, není známo.

Graafův folikul dosahuje na vrcholu svého vývoje velikost 15 - 20 mm a vyklenuje povrch vaječníku. Stoupající tlak tekutiny ve folikulu způsobí prasknutí váčku a vajíčko je vyplaveno na povrch vaječníku. Dochází k ovulaci a uvolněné vajíčko vklouzne do vnitřního ústí vejcovodu. Prasklý folikul se uzavírá, stěny váčku se slepují a v buňkách tvořících obaly váčku se ukládá tuk a žluté barvivo. Vzniká žluté tělísko (corpus luteum).

Dosud podaný popis průběhu ovariálního cyklu se týkal především pohlavních buněk a vzniku folikulu. Dále budeme věnovat pozornost obalům vajíčka, které tvoří stěnu Graafova folikulu. Buňky tvořící stěnu váčku ve kterém je vajíčko uloženo, jsou endokrinní tkání vaječníku. Produkují estrogeny a po prasknutí folikulu a vzniku žlutého tělíska, progesteron.

Estrogeny ovlivňují činnost centrálního nervového systému a podmiňují chování a cítění ženského typu. Druhým místem účinku estrogenů jsou pohlavní orgány. Estrogeny vyvolávají růst prsů (vývodů a ukládání tuku), který podmiňuje typickou modelaci ženského těla. Estrogeny tak řídí vývoj sekundárních pohlavních znaků, včetně vývoje ochlupení těla. Estrogeny zasahují i do řízení cyklických změn děložní sliznice.

Progesteron působí především na děložní sliznici a na sekreční buňky mléčné žlázy. Jeho účinek je zaměřen především na ty funkce pohlavních orgánů, které jsou významné z hlediska udržení těhotenství ("těhotenský hormon"). (K funkcím progesteronu se v dalším textu ještě vrátíme.)

Činnost folikulárních buněk produkujících estrogeny i pozdější funkce žlutého tělíska, jsou řízeny hormony předního laloku hypofysy - folikulinem (FSH) a lutropinem (LH).

Další osud žlutého tělíska závisí na tom, je-li vajíčko oplodněno či nikoliv. V případě, že došlo k oplodnění vajíčka, zachovává si žluté tělísko svoji funkci a produkuje až do šestého měsíce těhotenství progesteron. Pak postupně zaniká a jeho funkci přebírá placenta. Nedojde-li k oplození, udržuje se žluté tělísko v plné funkci asi deset dní, a potom se poměrně rychle mění na vazivovou jizvu - bílé tělísko (corpus albicans).

Každý vaječníkový (ovulační) cyklus začínající tvorbou zralého Graafova folikulu, přes ovulaci, tvorbu a zánik žlutého tělíska je vlastně přípravou na těhotenství. Nedojde-li k oplození, uvolněné vajíčko zaniká, zastavuje se tvorba progesteronu a celý cyklus se znovu opakuje. Ovulační cyklus trvá zhruba 28 dnů.

Souběžně se změnami ve vaječníku se mění i struktura a funkční stav dalších pohlavních orgánů, především stavba děložní sliznice. Změnám, ke kterým dochází na děložní sliznici, říkáme menstruační cyklus. Oba cykly - menstruační a ovariální - na sebe úzce navazují. (Hormonální řízení a časové návaznosti obou cyklů věnujeme pozornost v další kapitole.)

Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah