hypotalamus (část mezimozku)
zkřížení optických nervů
mezimozek
hypofýza
epifýza
střední mozek
mokovod
Téměř každá buňka v těle je za určitých okolností schopná produkovat nějakou látku - tvořit sekret. Tuto schopnost mají i mnohé buňky centrálního nervového systému, které se v podstatě chovají jako buňky endokrinních žláz. Produkují hormony a peptidy, které jsou uvolňovány do oběhu a ovlivňují činnost nejen vlastního nervového systému, ale i činnost vzdálenějších orgánů, které někdy nemají s funkcí nervové soustavy nic společného.
Schopnost nervových buněk tvořit a do krevního oběhu uvolňovat hormony, označujeme pojmem neurokrinie.
Klíčovou úlohu v neurokrinních regulacích má u člověka hypotalamo - hypofyzární systém. Hypotalamus je částí mezimozku a leží v něm nakupeniny nervových buněk, kterým říkáme jádra. Hypothalamus je s hypofýzou spojen dvěma cestami: cévními sítěmi s předním lalokem a nervovými vlákny se zadním lalokem. (Obr. 14. 2.)
Mozkový podvěsek (hypophysis cerebri) je asi jeden centimetr veliká žláza, spojená krátkou stopkou s mezimozkem. Vlastní žláza leží v tureckém sedle klínové kosti. Podle mikroskopické stavby lze v mozkovém podvěsku rozlišit přední, střední a zadní lalok.
Přední lalok hypofýzy se skládá ze tří typů různě barvitelných buněk. Tyto buňky produkují:
Pojmenování hormonů se řídí doporučením komise pro biochemické názvosloví. Názvy a zkratky uváděné v závorkách jsou tradiční a slouží k orientaci ve starší literatuře.
Přední lalok hypofýzy (adenohypofýza) je spojen cévními sítěmi s jádry hypothalamu. V buňkách hypothalamických jader se vytvářejí regulační hormony, které jsou krevním oběhem přenášeny do adenohypofýzy, kde brzdí nebo podporují tvorbu hormonů předního laloku. (Téměř každý ze šesti hormonů adenohypofýzy má, "své" dva faktory, které řídí jeho produkci.) Cévnímu spojení mezi hypothalamem a hypofýzou říkáme portální hypofyzární oběh.
Adenohypofýza produkuje šest základních hormonů:
Dojde-li k nadměrné produkci somatropinu v dětství, roste postižený jedinec i po ukončení puberty a dosahuje nadměrných výšek (i nad 230 cm).
Nadprodukce růstového hormonu v dospělosti se nemůže projevit dalším vzrůstem - růstové chrupavky jsou již osifikované. Vysoké hladiny STH působí růst pouze okrajových partií těla - nosu, brady, prstů apod. Důvody růstu právě těchto částí těla nejsou jasné. Toto onemocnění - akromegalie je prakticky vždy způsobena nádorem adenohypofýzy, který vyrůstá z buněk produkujících somatropin.
U mužů se také tvoří určité množství prolaktinu. Hormon ovlivňuje růst předstojné žlázy a přídatných pohlavních orgánů (např. měchýřkovitých žláz).
Poruchy ACTH se projevují zprostředkovaně - poruchou funkce nadledvin; chyběním nadledvinových hormonů.
Poruchy tvorby thyrotropinu se projevují poruchou tvorby hormonů štítné žlázy a změnami vyplývajícími z nadměrné nebo nedostatečné hladiny těchto hormonů v krvi (viz dále).
U mužů podporuje FSH růst semenotvorných kanálků ve varleti. Účinek folitropinu se vždy kombinuje s dalšími hormony řídícími funkce pohlavních orgánů.
U mužů působí lutropin na buňky varlete, které tvoří mužský pohlavní hormon - testosteron. Poruchy sekrece lutropinu se projevují opět nepřímo. Dojde ke snížení tvorby hormonů, jejichž vznik lutropin řídí (progesteronu, testosteronu).
Střední lalok hypofýzy produkuje skupinu hormonů, které jsou svou chemickou strukturou velmi podobné kortikotropinu. Jednotlivé látky této skupiny hormonů dostaly různé názvy podle zjištěného nebo předpokládaného účinku. Jejich existence a význam u člověka nebyla přesvědčivě prokázán. Snad jedině melanotropin se podílí na zvýšení pigmentace kůže při některých onemocněních. (I tento účinek je u člověka pochybný. Zvýšení pigmentace může vyvolat přímo kortikotropin.)
Zadní lalok hypofýzy (neurohypofýza) vzniká původně z dutého výběžku mezimozku a jeho spojení s předním lalokem podvěsku mozkového je teprve druhotné. Hormony neurohypofýzy vznikají v jádrech mezimozku (hypothalamu). Odtud proudí nervovými vlákny do zadního laloku, kde jsou uvolňovány z nervových zakončení do krevního oběhu. Neurohypofýza není tedy endokrinní žláza v pravém smyslu slova. Slouží jako "překladiště" hormonů vzniklých činností nervových buněk jader hypothalamu. (Viz Obr. 14. 2.)
V neurohypofýze jsou do krevního oběhu uvolňovány dva hormony: