Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
14. látkové řízení organismu
14. 2. 5. Příštítné žlázy
Předešlá Následující

Obr. 14. 5.

Příštítné žlázy



  1. zadní plocha hltanu

  2. pravý lalok štítné žlázy

  3. levá horní příštítná žláza

  4. levá dolní žláza

  5. zadní stěna jícnu

Příštítné žlázy (glandulae parathyreodeae) jsou čtyři malé útvary ležící na zadní ploše štítné žlázy; při horních a dolních pólech žlázy. Žlázy jsou uloženy buď na povrchu štítné žlázy nebo jsou zanořeny do žlázové hmoty. Glandulae parathyroideae jsou tvořeny pruhy buněk, které opřádají bohaté cévní sítě. Buňky příštítných žláz produkují parathormon (PTH). Parathormon je látka, která zvyšuje propustnost buněk pro vápník a fosfor. (Obr. 14. 5.)

Nejvýznamnější (a dosud nejlépe známý) je účinek parathormonu na ledviny, kosti, střevo a oční čočku.

Ve stěně střeva je vstřebáván vápník a odtud je krví zanášen do kostí. Zde je směňován za vápník uvolněný z kostní hmoty "bouracími" buňkami. Jiné typy kostních buněk vápník z krve vychytávají a zabudovávají do kosti. V kostech tak proto probíhá nepřetržitá směna vápníku a fosfátů - trvalý pochod mineralizace a demineralizace kostí.

Mezi hladinou krevního vápníku a množstvím vápníku v kostech je rovnováha. Kolik vápníku se z kosti uvolní, tolik se ho opět ukládá. (Uvolněné fosfáty se vylučují.)

Udržování stálé hladiny vápníku v krvi není významné pouze z hlediska mineralizace kostí. Vápník je nezbytný pro udržení nervové dráždivosti, pro činnost srdečního a kosterního svalu a pro zachování normálního průběhu krevního srážení.

Hlavním projevem nedostatku parathormonu je rychlý pokles hladiny vápníku v krvi a v důsledku toho zvýšení nervosvalové dráždivosti vedoucí až ke křečovitým záškubům svalstva (tetanii). Nebezpečná je hlavně tetanie postihující svaly, která vede k dušení. Nedostatek hormonů bývá způsoben obtížným operačním výkonem, při kterém je odstraňována štítná žláza a zároveň jsou vyňaty i příštítné žlázy, které se od štítné žlázy dají mnohdy jen obtížně rozpoznat nebo je vůbec nemožné bez histologického vyšetření žlázy odlišit.

Ve stěně střevní zvyšuje PTH přenos vápníku přes střevní sliznici. Zvyšuje tak využití vápníku obsaženého v potravě.

Parathormon zabraňuje ukládání vápníku v oční čočce. Je-li PTH nedostatek, vzniká zákal čočky a čočka se stává neprůhlednou. O produkci parathormonu rozhoduje koncentrace vápníku a fosfátů v krvi. Při snížené hladině vápníku nebo zvýšené koncentraci fosfátů je sekrece parathormonu zvýšená. Zvýšená koncentrace vápníku tlumí sekreci parathormonu.

Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah