Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
15. Nervové řízení organismu
15. 2. 4. Orgány polohy a pohybu
Předešlá Následující

Vnímání polohy a pohybu těla je výsledkem činnosti řady receptorů. Jsou to především receptory kožní citlivosti, receptory pro registraci napětí ve svalech, šlachách a v kloubních pouzdrech. Rozhodující význam však mají čidla polohy a pohybu v tzv. vestibulárním ústrojí vnitřního ucha.

Vestibulární ústrojí je uloženo v kanálcích a dutinách skalní kosti v těsné blízkosti sluchového orgánu - hlemýždě. Za kostěnou lamelou,která odděluje středoušní dutinu od vnitřního ucha, je úzká štěrbina - předsíň vnitřního ucha (vestibulum). Do vestibula vedou obě okénka ze středoušní dutiny, a ve vestibulu začínají i prostůrky ve kterých leží orgány polohy a pohybu. (Proto název "vestibulární ústrojí".)

Orgány pro vnímání polohy hlavy tvoří dva blanité váčky (utriculus a sacculus) naplněné tekutinou. Na vnitřní ploše stěn obou váčků jsou malá políčka složená z buněk - receptorů polohy, opatřených jemnými vláknitými výběžky,které se zanořují do rosolovité hmoty na povrchu políček. Na tenké vrstvičce rosolu leží malé krystalky nerostných látek, které se při změně polohy hlavy nepatrně pohybují a dráždí konečky buněčných výběžků pronikající rosolovitou hmotou. Orgány pro vnímání pohybu hlavy tvoří tři polokruhovité kanálky (semicirkulární kanálky) uložené ve třech, na sebe kolmých rovinách.

V rozšířených začátcích kanálků jsou na stěnách kanálků vysoké buňky s tenkými výběžky - receptory pro vnímání pohybu. Tyto buňky dráždí pohyb tekutiny uvnitř kanálků, jejíž proudění je vyvoláváno rotačním pohybem hlavy. Souhrou funkce všech tří dvojic kanálků (vpravo a vlevo) je získávána úplná informace o pohybu hlavy. Vzruchy pocházející z receptorů blanitých váčků a polokruhovitých kanálků jsou osmým hlavovým nervem převáděny do mozkového kmene, a odtud jdou do příslušných oblastí mozkové kůry. Na úrovni mozkového kmene a kůry se tak setkávají informace z různých kožních, svalových i šlachových receptorů a informace přicházející z oka. Teprve rozborem a tříděním všech těchto podnětů vzniká výsledná informace o poloze a pohybu těla, která je nezbytná k udržení vzpřímené polohy a rovnováhy.

U člověka má pro orientaci v prostoru a pro udržení vzpřímené polohy těla mimořádný význam zrak, jehož kontrola polohy a pohybu těla je rozhodující. Při vyřazení obou vestibulárních aparátů nevzniká proto u člověka úplná neschopnost udržet rovnováhu a orientovat se v prostoru, jako u jiných živočichů. Přechodné potíže po zničení vestibulárního aparátu se poměrně rychle upravují a člověk si pomocí zraku a mozkové kůry vytvoří náhradní mechanismy, kterými udržuje a kontroluje pohyb.

Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah