Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
15. Nervové řízení organismu
15. 7. 2. Obaly centrálního nervového systému. Mozkomíšní mok
Předešlá Následující


Obr. 15. 22.


Postranní mozkové komory



  1. přední roh postranní pravé komory

  2. dolní roh

  3. zadní roh komory

Mozek a hřbetní mícha mají na svém povrchu tři obaly. Zevní obal, vazivová tvrdá plena (dura mater) pevně lne k lebečním kostem a v týlním otvoru přechází v trubicovitý vak kolem hřbetní míchy. Od tvrdé pleny odstupují v lebeční dutině dvě vazivové přepážky, oddělující pravou a levou hemisféru a mozeček.

Pod tvrdou plenou je jemnější obal, se síťovitě uspořádanými vazivovými vlákny - pavučnice (arachnoidea).

Přímo na povrch mozku a míchy naléhá jemná a cévnatá omozečnice (pia mater). Pia mater a arachnoidea tvoří měkké mozkové pleny. Mezi měkkými plenami je úzká štěrbina, ve které protéká kolem centrálního nervstva mozkomíšní mok (likvor).

Mozkové a míšní obaly a mozkomíšní mok tvoří významnou ochrannou barieru centrálního nervového systému. Mozek má hmotnost 1 400 gramů. Vznosná síla mozkomíšního moku je tak velká, že "skutečná" hmotnost mozku působící na lebeční bázi je jen asi 50 gramů. Složení moku je podobné krevní plasmě zbavené bílkovin. Mok vzniká v cévních pletencích (50%) uložených v mozkových komorách a kolem cév zásobujících mozkovou a míšní tkáň.

Mozkové komory jsou dutiny uvnitř centrálního nervového systému. V hemisférách jsou dvě postranní komory, které jsou otvory spojeny se třetí komorou, ležící mezi oběma thalamy mezimozku.

Ze třetí komory jde úzký Sylviův mokovod, spojující třetí a čtvrtou komoru, která leží mezi prodlouženou míchou a mozečkem. V tenké lamele tvořící strop čtvrté komory je malý otvor, kterým mozkomíšní mok vytéká do prostoru mezi měkkými plenami. Mozkomíšní mok uvnitř mozkových komor a mezi měkkými plenami nepřetržitě cirkuluje.

Denně se vytvoří asi 500 ml moku. Stálé množství likvoru se udržuje zpětným vstřebáváním moku do mozkové tkáně, mízních cév v okolí kořenů míšních a hlavových nervů a do žil v páteřním kanálu.

K vyšetření lze likvor odebrat tzv. lumbální punkcí. Provádí se nabodnutím prostoru mezi pia mater a arachnoideou v dolní části páteřního kanálu.

Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah