Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
1. Základní jednotky živé hmoty
1.4.4. Vrozené vady
Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah Předešlá Následující

Závažným zdravotnickým i společenským problémem jsou vrozené vady, které podmiňují 25% novorozenecké úmrtnosti a jsou mimořádnou zátěží pro rodinu i společnost. Se závažnými vrozenými vadami se rodí 2% novorozenců a 5% dětí se narodí s lehkými vadami.

Příčinami vrozených vad jsou buď chromosomální (genové) odchylky (Downova choroba, nadpočetný 21. chromosom), nebo různé fyzikální a chemické vlivy narušující vývoj zárodku a plodu. Většina genetických vad je polygenně dědičných (srdeční vady, rozštěpy rtu a patra atd.). Z vlivů zevního prostředí (mutageny) způsobuje vznik vrozených vad nejčastěji alkohol, zarděnky, radioaktivní záření, některé typy léků a řada faktorů narušeného zevního prostředí.

Prevence vrozených vad by měla vycházet ze znalosti jejich příčin. Základem je proto obvykle genetické vyšetření. Prevence spočívá v odstranění mutagenních nebo jinak pro zárodek a plod škodlivých vlivů, a cílené využití diagnostických možností u plodu (chromosomální vyšetření, ultrazvuk atd.).

Běžné je i vyšetření přítomnosti nežádoucích genů u plodu. V případě průkazu postižení plodu je možné těhotenství přerušit nebo se pokusit (v některých případech) o přímé léčení plodu (např. metodami fetochirurgie). Přes obrovský pokrok všech oborů, které se diagnostikou a léčením vrozených vad zabývají, je prevence nebo dokonce vyloučení porodů poškozených dětí, velmi svízelné.