Páteřní spoje charakterizuje: stabilita, pevnost a v některých úsecích i omezená pohyblivost. Omezení pohyblivosti je výhodné pro stabilitu páteře, která kromě opěrné funkce tvoří i kostěné pouzdro - páteřní kanál, ve kterém je uložena mícha a kořeny míšních nervů.

Na páteři se setkáváme s různými typy kostních spojů. Mezi obratlovými těly jsou vsunuty různě vysoké, pružné chrupavky, tzv. meziobratlové destičky (disci intervertebrales). (Z celkové délky páteře připadá na meziobratlové destičky asi 20 - 25 % délky páteře). Nejvyšší destičky jsou v bederním úseku páteře. Páteř je v tomto úseku velmi pohyblivá, ale také nejsnáze zranitelná roztržením nebo vysunutím destičky. Poměrně nízké jsou meziobratlové destičky v krčním úseku páteře (viz Obr. 4. 4.).

Těla, oblouky i výběžky jsou vzájemně spojeny pevnými vazy, které fixují páteř a omezují vzájemný posun obratlů.

Pohyblivé spojení zajišťují meziobratlové klouby. Drobné posuny v těchto kloubech se sčítají, takže malá pohyblivost mezi jednotlivými obratli je do určité míry kompenzována možností "pohybového součtu". Tj. možností složení drobných pohybů v jednotlivých spojích, čímž vznikne výsledný pohyb většího rozsahu. Jednotlivé úseky páteře jsou nestejně pohyblivé. Nejpohyblivější je krční a bederní úsek páteře; omezeně pohyblivá je hrudní páteř. Pružnost páteře je kromě úpravy kloubních spojů mezi jednotlivými obratli zajištěna i esovitým prohnutím celé páteře. Zakřivený úsek páteře, obloukovitě prohnutý dozadu, se nazývá kyfosa (hrudní a křížová), ohnutí dopředu je lordosa (krční a bederní). Tvar páteře se odráží i ve tvaru zad. Zakřivení páteře se po narození postupně vyvíjí, a není zpočátku stabilní. Fixuje se u dětí až mezi 5 - 6 lety. Esovité zakřivení páteře umožňuje její pružné zkrácení a pérovací pohyb při chůzi nebo při doskoku.