Při porodu prochází postupně hlavička a tělo plodu svalovým kanálem, tvořeným dělohou a pochvou. Vzhledem k uložení těchto orgánů v pánvi, je roztažitelnost obou orgánů dána nejen jejich vlastní pružností, ale také prostorem vymezeným pánevními kostmi. Pro sledování postupu porodu a rozměrových možností pánve, jsou stanoveny v malé pánvi čtyři základní roviny: rovina vchodu, šíře, úžiny a východu pánevního . Rozměry v těchto rovinách (přímé, příčné a šikmé) se dnes již přímo neměří, a k jejich určení se u těhotných žen využívá obrazu,který poskytuje sonografie. Stále se ale používá měření vnějších rozměrů, o kterých je známo, že jejich přiměřená velikost znamená i normální vnitřní rozměry.

Zevní rozměry ženských pánví se měří pelvimetrem. (Pelvimetr je vlastně "odpichovací" měřítko zakřivené tak, aby bylo na stupnici možno odečítat přímo vzdálenost v centimetrech.) Nejčastěji se na pánvi měří tyto rozměry:

1. Vzdálenost obou trnů kyčelních kostí (distantia bispinalis): 26 cm.
2. Vzdálenost kyčelních hřebenů (distantia bicristalis): 28 cm.
3. Vzdálenost velkých chocholíků stehenní kosti (distantia bitrochanterica): 31 cm.
4. Vzdálenost trnu L5 k hornímu okraji stydké spony (conjugata externa): 20 cm.

Z vnějších rozměrů je nejvýznamnější conjugata externa, která nás nepřímo orientuje o nejmenším vnitřním rozměru pánve (zevně neměřitelném), který je v rovině pánevního vchodu. Předozadní vzdálenost v pánevním vchodu je 11 cm. Délka hlavičky dítěte je asi 11,5 cm, tzn., že hlavička procházející rovinou pánevního vchodu se minimálně o 0,5 cm deformuje vzájemným posunem kostí lebeční klenby.