Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
4. Stavba a funkce kostí
4. 4. 6. Kostra volné dolní končetiny
Předešlá Následující


Obr. 4. 13.

Pravá stehenní kost
zadní plocha



  1. velký chocholík

  2. kostní hrana

  3. diafysa

  4. zevní kloubní hrbol

  5. mezihrbolová jáma

  6. vnitřní kloubní hrbol

  7. nadkloubní hrbol

  8. malý chocholík

  9. krček stehenní kosti

Obr. 4. 14. Bércové kosti Obr. 4. 15. Kosti nohy

Stehenní kost (femur) (viz obr. 4. 13.) je nejmohutnější dlouhou kostí v těle. Do kloubní jamky (acetabula) na kosti pánevní zapadá kulovitou hlavicí. Hlavici spojuje s tělem femuru dlouhý krček, který svírá u dospělého člověka s trubkovitým tělem stehenní kosti úhel asi 125 stupňů.

Zmenšení nebo zvětšení úhlu vede k poruše mechaniky kyčelního kloubu a je jedním z důvodů vzniku vrozeného vykloubení kyčelního kloubu. Nad krčkem je na femuru vytvořen velký kostěný výběžek velký chocholík (trochanter). Pod krčkem je malý chocholík. Na oba výstupky se upínají mohutné hyžďové svaly. Dolní konec stehenní kosti se rozšiřuje ve dva kloubní hrboly (kondyly) tvořící hlavice kolenního kloubu.

Kostra bérce (podobně jako předloktí) je tvořena dvěma kostmi.

Holenní kost (tibia) (viz obr. 4. 14.) je na palcové straně bérce. Její trojboké tělo se na horním konci rozšiřuje v kloubní hrboly (kondyly) . Plocha kondylů tvoří kloubní plochu pro odpovídající hrboly stehenní kosti. Ztluštělý dolní konec holenní kosti vybíhá ve velký vnitřní kotník (malleolus).

Lýtková kost (fibula) (viz obr. 4. 14.) je štíhlá kost na malíkové straně bérce. Velmi snadno se láme, ale pro stabilitu dolní končetiny nemá větší význam. Hmotnost těla je přenášena převážně na tibii.

Pro pohyblivost nohy je ale velmi významný dolní výběžek lýtkové kosti, zevní kotník. Spojením tibie a fibuly pomocí silných vazů v místě obou kotníků vzniká vidlice, nasedající na hlezenní kost. Tato vidlice tvoří jakousi jamku hlezenního kloubu.

Zánártních kostí (tarsálních) je sedm (viz obr. 4. 15.). Největší je patní kost (calcaneus). Tato kost vybíhá v mohutný výběžek, hrbol patní kosti.

Hlezenní kost (talus) naléhá shora na patní kost. Na vyklenutou, kladkovou kloubní plochu hlezenní kosti nasedají obě bércové kosti. Zbývajícími zánartními kostmi jsou tři klínové kosti, krychlová kost a člunková kost.

Na pět nártních (metatarsálních) kostí obdobné úpravy jako odpovídající kosti ruky, navazují články prstů (falangy). Ve srovnání s prstovými články ruky jsou články na noze kratší a plošší.

Obdobně jako na ruce i mezi jednotlivými kostmi nohy je řada drobných kloubů. Vzhledem k tomu, že lidská noha má především opornou funkci, je pohyblivost v těchto kloubech podstatně menší.

Kromě všech popsaných kostí je v kolenní krajině jedna kost, která nemá na horní končetině obdobu. Je to čéška (patella). Čéška je vsunuta do šlachy čtyřhlavého stehenního svalu a tvoří přední plochu kolenního kloubu.

Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah