Ruční klouby tvoří funkční jednotku složenou z drobných kloubů mezi zápěstními kůstkami, jejichž pohyby se sčítají. Důsledkem úpravy těchto spojení je velká pohyblivost ruky, která kromě základních pohybů: ohnutí a natažení, může provádět i úklony ke stranám - dukce a rotace. Klouby mezi záprstními a zápěstními kostmi a mezi záprstními kostmi a články prstů, dovolují především ohnutí (flexi) a natažení (extenzi) prstů. Nejpohyblivějším prstem je palec, který jako jediný prst je schopen opozice, tj. postavení proti kterémukoliv zbývajícímu prstu. Tento pohyb palce je významný pro zajištění úchopové funkce ruky (tzv.„špetka“).
Pro delší znehybnění, resp. léčení poraněných kloubů je především nutné uvést artikulující kosti do klidu. Poloha, ve které může být kloub delší dobu znehybněn, se nazývá střední poloha kloubu. Jde o takovou polohu, ve které je kloubní pouzdro nejméně namáháno a vazivová vlákna kloubního pouzdra se v době nehybnosti nejméně zkracují, takže pozdější rozcvičování kloubního pouzdra je snazší. Střední polohy jsou pro jednotlivé klouby rozdílné.
Pro klouby horní končetiny postačí uvedení končetiny přibližně do polohy v jaké je končetina, jestliže ji zavěsíme do šátku upevněného kolem krku. Tzn., že pažní kost je mírně odtažená od trupu a je v mírném předpažení. Loketní kloub je ohnutý do pravého úhlu a předloktí převedené do částečné pronace. Zápěstí a prsty jsou lehce (drápovitě) ohnuty.
