pažní kost
podkožní tuk
svalová fascie
skupinová fascie paže
nervověcévní svazek paže
podkožní nervy
Kosterní svaly jsou hybnou, aktivní částí pohybového systému. Sval (ř. mys, l. musculus) je orgán se složitou vnitřní strukturou a zapojením na nervový a cévní systém. Sval je složený z řady tkání: svalové, vazivové, nervové tkáně a z cév. Největší část aktivní hmoty svalu připadá na příčně pruhovanou svalovou tkáň. Svalová příčně pruhovaná tkáň je řízena mozkovými a míšními nervy. Je ve své činnosti pod kontrolou mozkové kůry a je ovládána vůlí; má tzv. volní inervaci. Kosterní svaly se upínají na kostru vždy tak, že sval přemosťuje jeden nebo více kloubů.
Smrštění (kontrakce) a uvolnění (relaxace, dekontrakce) jednoho nebo skupiny svalů vede k pohybu kostí vůči sobě navzájem. Smrštění příčně pruhovaných svalů je rychlé a stah je velmi silný. Rychlá je i relaxace. Základní stavební jednotkou příčně pruhované svaloviny je svalové vlákno. Kontraktilní (stažlivou) jednotkou svalového vlákna jsou myofibrily.
Svalová vlákna jsou v kosterním svalu složena do svazků, které drží pohromadě řídké vazivo. Vlákna jsou velmi pružná (elastická) - sval proto snese až 100% protažení své původní délky. Pružnost chrání sval před přetržením při náhlém pohybu.
Množství a tvar svalových svazků ovlivňuje vnější tvar svalu. U plochých svalů jsou vlákna rozprostřena spíše do plochy, jiná vytvářejí bříška nebo hlavy dlouhých svalů. Šikmo uspořádané svazky jsou příčinou tzv. zpeření svalů. Zpeřený sval má jednotlivá vlákna nestejně dlouhá. Svaly mají proto nálevkovitý, trojúhelníkovitý nebo trapézový tvar. Zpeření dává svalu možnost vykonávat komplikované pohyby, při kterých jednotlivé části mohou provádět rozdílné pohyby. Povrch svalů je kryt vazivovým obalem - fascií. Kosterní svaly se ke skeletu upínají prostřednictvím šlach.