Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka
7. Krev
7. 1. 2. Krevní plazma
Předešlá Následující

Plazma je tekutou složkou krve. Je to žlutavá vazká tekutina, složená z anorganických a organických látek.

Anorganické látky

Z anorganických látek tvoří 90 % plasmy voda, která je buď vázána na bílkoviny plasmy nebo je volná a slouží jako rozpustidlo dalších látek.

Jedno procento anorganických látek tvoří soli. Plazma obsahuje nejvíce chloridu sodného (NaCl) a uhličitanu sodného (Na2CO3). Obě soli jsou významné pro udržování stálého osmotického tlaku a pH krve. (pH je záporný logaritmus látkové koncentrace hydroniových iontů (H3 O+.)

Důležitý je i obsah vápníku, který je nezbytný pro stavbu kostí a zubů, pro srážení krve a pro přenos nervosvalového vzruchu. V menším množství jsou v plasmě zastoupeny: fosfor, železo, draslík a jód. (Význam těchto prvků je probrán v kapitolách věnovaných pohybovému a trávicímu systému a výživě.)

Organické látky

Organické látky reprezentují v plasmě především bílkoviny. Podle chemické stavby rozdělujeme plazmatické bílkoviny na: albuminy (4,8 %), globuliny (2,8 %) a fibrinogen (0,03 %).

  1. Albuminy se vytvářejí v játrech. Molekula albuminu je ve srovnání s ostatními bílkovinami krve poměrně malá a proto velmi dobře váže vodu. Stěna kapilár je pro bílkoviny většinou nepropustná, takže albuminy v krvi udržují vodu a působí i nasávání vody z tkání do krve.
  2. Ztráty albuminů (např. močí při poruchách ledvin) vedou k přestupu vody do tkání (zvláště do podkoží obličeje a končetin) a ke vzniku otoků. Albuminy jsou také přenašeči enzymů, léků a kovů. Na albuminy se váží i některé hormony, zvláště takové, které je zapotřebí "udržet" déle v běhu. (Např. pohlavní hormony a hormony štítné žlázy.) Vazba těchto látek na albuminy zabraňuje jejich rychlému vyloučení ledvinami a v krvi se tak udržuje jejich stálá hladina.
  3. Globuliny jsou produktem specializovaných buněk obranného systému organismu - lymfatické (mízní) tkáně. Z hlediska obranných funkcí jsou nejvýznamnější tzv. imunoglobuliny, které jsou nositeli protilátek schopných zneškodnit některé škodlivé látky pronikající do organismu (součásti mikroorganismů, cizorodé buňky, jedy atd.). Množství imunoglobulinů se při infekčních chorobách zvyšuje.
  4. Fibrinogen vzniká podobně jako albuminy v játrech. Účinkem enzymů, které se v krvi uvolňují při poranění cév, se z fibrinogenu tvoří vláknitý fibrin, ucpávající porušenou cévní stěnu.

Kromě bílkovin jsou organickou součástí plasmy i cukry (glukosa - hroznový cukr), vitaminy, hormony, žlučová barviva, tuky a látky tukové povahy. Glukosa je v krvi v koncentraci 4,4 - 5,5 mmol . l-1. Hladinu cukru v krvi nazýváme glykemie. Je-li glykemie nízká, cukr se uvolňuje z jater a glykemie se zvyšuje. Při opačné situaci se cukr ukládá v játrech, kde je v zásobě v podobě složitého cukru glykogenu. Glykogen v játrech se tedy chová jako reservoár, schopný okamžitě uvolňovat cukr.

Návod
Úvod
Kapitola 1
1.1. Lékařské vědy
1.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Tkáně - vznik, definice, typy
2.2. Epitely
2.4. Svalová tkáň
2.5. Nervová tkáň
2.6. Regenerace tkání
2.7. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 3
Kapitola 4
4.5. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 5
5.4. Testy znalostí
Kapitola 6
6.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 7
7.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 8
8.1. Obecná stavba a funkce cév
8.3. Dynamika krevního oběhu
8.4. Velký krevní oběh
8.5. Žilní systém
8.8. Nácvik a test znalostí
Kapitola 9
9.1. Funkční anatomie dýchací soustavy
9.5. Tkáňové dýchání
9.6. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 10
10.1. Základní funkce trávicího systému
10.7. Uložení a projekce orgánů břišní dutiny
10.8. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 11
11.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 12
12.1. Anatomie kůže
12.2. Vlasy, nehty a chlupy
12.3. Mléčná žláza
12.4. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 13
13.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 14
14.1. Obecné zásady řízení a regulací
14.3. Nácvik a testy znalostí
Kapitola 15
15.8. Nácvik a testy znalostí
Slovník Obsah