Srdce je pružná svalová pumpa, jejíž čtyři dutiny se v navazujícím sledu plní krví a vyprazdňují se. Plnění a vyprazdňování dutin je přerušované. Naplnění pravé srdeční síně krví přitékající dutými žilami je umožněno jejím ochabnutím - diastolou pravé síně. Po naplnění síně dojde k její kontrakci – k systole a k vypuzení krve do pravé komory. Při průtoku krve do komory je trojcípá chlopeň otevřená a komora sama je roztažena v diastole. Po naplnění dutiny pravé komory se stoupajícím tlakem krve v komoře uzavře trojcípá chlopeň. Následující systola pravé komory zvýší tlak v komoře natolik, že krev překoná odpor chlopně v plicním kmenu a krev je vytlačena do plicního oběhu. Z plicního oběhu je krev nasávána plicními žilami do ochablé levé síně (v diastole), a obdobně jako na pravém srdci, následuje po jejím naplnění síňová systola. Krev protéká přes otevřenou dvojcípou chlopeň do levé komory, která je v téže době ochablá - diastolická. Při systole levé komory se zpětným nárazem krve uzavře dvojcípá chlopeň a krev je přes poloměsíčitou chlopeň aorty vystříknuta do aorty a tím prakticky do celého tepenného řečiště. Jeden cyklus systol síní a komor a diastol síní a komor tvoří tzv. srdeční revoluci. Základní podmínkou průběhu srdeční revoluce je přesná časová návaznost systol a diastol, a správná funkce chlopňového aparátu srdce. Pro splnění těchto podmínek je nezbytná především optimální funkce převodního srdečního systému a neporušenost chlopní. Srdeční revoluce má z hlediska zabezpečení celkové cirkulace zásadní význam. Určuje totiž jeden ze základních parametrů srdečního výkonu – tzv. tepový (systolický) srdeční objem.

Tepový srdeční objem je množství krve vypuzené jednou srdeční systolou. Toto množství je u nezatíženého organismu asi 60 - 80ml a při práci nebo jiné fyzické zátěži stoupá až na trojnásobek. Proměnlivost objemu krve vypuzené srdeční systolou je dána tím, že se srdeční dutiny ani zcela nenaplňují ani maximálně nevyprazdňují. (Např. na konci systoly zůstává v levé komoře ještě asi 50 ml krve!) Proto má srdce určitou objemovou rezervu, kterou začíná využívat až tehdy, jsou-li na oběh kladeny zvýšené nároky.

Tepový objem srdeční násobený počtem srdečních stahů za minutu určuje hodnotu minutového srdečního výdeje, tzv. minutový srdeční objem. Klidová hodnota minutového objemu je cca 5 600 ml . min -1. (80 ml x 70 tepů . min -1.)

Hodnota minutového objemu je závislá na počtu tepů (pulzů).

Frekvence srdečních stahů (počet tepů) projevujících se tepovou vlnou, je u dospělého člověka ve fyzickém i duševním klidu 70 - 80 za minutu. Při zrychlení srdeční frekvence (tachykardii) se minutový srdeční objem z počátku zvyšuje na 30 a více litrů za minutu. Při velmi rychlé srdeční akci (přibližně 150 - 200 tepů za minutu) naopak minutový objem postupně klesá, protože se při rychlé frekvenci nestačí srdeční dutiny dostatečně naplnit krví.