Srdeční činnost se projevuje: ozvami, údery hrotu, změnami velikosti a tvaru srdce a elektrickými proudy, které vznikají při kontrakci srdeční svaloviny. Projevy srdeční činnosti lze dokonale vyšetřit a podle výsledků hodnotit i stav srdečního svalu a chlopňového aparátu.

• První srdeční ozva je zvuk vznikající stahem srdečního svalstva a uzavřením síňokomorových chlopní (dvojcípé a trojcípé chlopně). Této ozvě říkáme první neboli systolická ozva. Druhá srdeční ozva je diastolická ozva, vznikající uzavřením poloměsíčitých chlopní a chvěním stěny aorty. Zvukově je první ozva obvykle tišší, "měkká" a tlumená; diastolická ozva je ostřejší, "vyšší".
• Údery hrotu jsou hmatné v pátém mezižebří vlevo, asi 8cm od střední čáry. Hrot je nejpohyblivější částí srdce a při srdeční činnosti naráží na hrudní stěnu. U dětí a u osob se slabou hrudní stěnou mohou být nárazy hrotu i viditelné.

Změny velikosti a tvaru srdce je možné sledovat nejrůznějšími zobrazovacími technikami (RTG, CT, NMR a UZV), včetně záznamu získaného obrazu a jeho trojrozměrné rekonstrukce.

Elektrickými projevy srdeční činnosti jsou elektrické proudy, které vznikají činností srdečního svalu. Elektrokardiogram (EKG) je záznam elektrických proudů (křivek), snímaných ze srdeční krajiny a končetin. Různé typy EKG křivek umožňují velmi přesně zaznamenávat jednotlivé fáze srdeční činnosti, porovnávat je s různými typy zobrazovacích technik, automaticky vyhodnocovat a sledovat tak projevy chorobných změn srdeční stěny.