Tepny těla jsou uspořádány do dvou okruhů, malého neboli plicního oběhu a velkého neboli periferního krevního oběhu.

Pro zopakování: levá komora vypuzuje krev přitékající z levé síně a plic do aorty, která ji svými větvemi rozvádí po těle. Krev protéká cévním řečištěm: tepnami, arteriolami, kapilární sítí, venulami a žilami se vrací do pravé síně. Pravou komorou je plicním kmenem přečerpána opět do malého plicního oběhu.

Všechny tepny těla jsou přímými nebo nepřímými větvemi aorty. Arteriální (tepenný) velký oběh tělní patří proto k tzv. aortálnímu systému.

Aorta (srdečnice) vystupuje z levé srdeční komory a otáčí se obloukem dozadu k páteři. (Obr. 8. 7.)

Oblouk aorty (arcus aortae) přechází do hrudní aorty, která probíhá otvorem v bránici do břišní dutiny. Hrudní aorta leží na levém boku obratlových těl. Před hrudní aortou probíhá jícen. Po průchodu bránicí navazuje na hrudní aortu břišní aorta, uložená opět při páteři. Břišní aorta se v bederní krajině dělí na dvě společné kyčelní tepny.

Jednotlivé úseky aorty: aortální oblouk a hrudní a břišní aorta vysílají své větve (tepny) pro horní končetiny, krk, hlavu, hrudní stěnu, jícen a orgány břišní dutiny. Kyčelní tepny zásobují pánevní orgány a dolní končetiny.

Aortální oblouk vysílá směrem ke krku a hlavě tři silné tepny: hlavopažní tepnu, levou společnou krkavici a levou podklíčkovou tepnu.

Hlavopažní tepna (truncus brachiocephalicus) se za skloubením klíční a hrudní kosti dělí na pravou podklíčkovou tepnu a pravou společnou krkavici.

1. Pravá a levá společná krkavice (a. carotis communis dextra et sinistra) probíhá mezi svaly na bočních stranách krku a zhruba ve výši štítné chrupavky se obě tepny dělí na zevní a vnitřní krkavici.
   • Zevní krkavice (a. carotis externa) vysílá větve pro některé orgány krku (např. pro štítnou žlázu a hrtan) a přivádí krev i pro tkáně a orgány hlavy s výjimkou mozku, oka a ucha.
   • Vnitřní krkavice (a. carotis interna) vstupuje po kratším průběhu mezi krčními svaly kostěným kanálem ve spánkové kosti do lebky, kde vysílá větve zásobující mozek, oko a vnitřní ucho.
2. Podklíčkové tepny (aa. subclavie) vydávají větve pro svaly krku, pro hrtan a štítnou žlázu a pro svaly ramenního kloubu a hrudní stěny. Z orgánových větví je nejvýznamnější páteřní tepna (a. vertebralis) procházející otvory v příčných výběžcích krčních obratlů a vstupující týlním otvorem do lebky. Páteřní tepny se v lebce spojují s větvemi vnitřních krkavic. Mozek tedy dostává krev ze dvou vnitřních krkavic a dvou páteřních tepen.

   Podklíčkové tepny probíhají za klíčními kostmi do podpažní jámy, kde pokračují jako podpažní tepny (aa. axillares). Jejich stlačením v podpažní jámě lze omezit přítok krve na horní končetinu a zástavit krvácení.

3. Pažní tepna (a. brachialis) jde na paži v přímém pokračování podpažní tepny. Představuje hlavní zdroj krve pro horní končetinu. Pažní tepna probíhá na vnitřní ploše paže, kde je její tep hmatný a kde je možné stlačením tepny stavět krvácení v oblasti paže, předloktí a ruky. V loketní jamce se pažní tepna větví na loketní a vřetenní tepnu.
   • Loketní tepna (a. ulnaris) se po průběhu mezi svaly na malíkové straně předloktí dostává do ruky. Zde vytváří v podkoží dlaně povrchový dlaňový oblouk, ze kterého jdou tepny pro prsty. Každý prst je tak zásoben ze dvou tepen, probíhajících po bočních stranách prstů směrem k prstovým bříškům, kde se spojují a vytvářejí v podkoží malé cévní pleteně, silně krvácející při zranění prstů.
   • Vřetenní tepna (a. radialis) zhruba sleduje svým průběh stejnojmenné kosti. V zápěstí je uložena povrchně v podkoží a její tep je mezi šlachami na palcovém okraji zápěstí dobře hmatný. Vřetenní tepna vysílá své větve pro svaly na hřbetní straně předloktí a ve dlani vytváří hluboký dlaňový oblouk, ze kterého jsou zásobeny hluboké dlaňové svaly a prsty.

Hrudní aorta (aorta thoracica) zásobuje především hrudní stěnu a drobnými větévkami i jícen a větší průdušky. (Viz obr. 8. 7.)

Z břišní aorty (aorta abdominalis) odstupují párové ledvinové tepny (aa. renales), z nichž každá má průměr téměř tak velký jako aorta. Tyto tepny přivádějí pod vysokým tlakem velké množství krve do obou ledvin a nadledvin.

Pro pohlavní žlázy jsou určeny párové tepny varlat (aa. testiculares) a u ženy vaječníkové tepny (aa. ovaricae).

Orgány pobřišnicové dutiny, tj. orgány trávicího systému a sleziny, zásobují krví nepárové větve břišní aorty.

1. A. coeliaca (trojdílná útrobní tepna) je určena pro horní polovinu břišní dutiny. Tato tepna přivádí prostřednictvím svých větví krev pro játra, žaludek, slezinu a první úsek tenkého střeva (dvanáctník). Orgány pravé dolní poloviny břišní dutiny zásobuje a. mesenterica superior a orgány levé poloviny břišní dutiny a. mesenterica inferior.
2. a. mesenterica superior (horní okružní tepna) probíhá v peritoneálních závěsech (v "okruží") do stěny tenkého střeva, které zásobuje. Vysílá větve i pro slepé střevo, červovitý přívěsek, vzestupný tračník a polovinu příčného tračníku.
3. a. mesenterica inferior (dolní okružní tepna) vydává větve pro zbývající polovinu příčného tračníku, sestupný tračník, esovitý tračník a horní polovinu konečníku.

Břišní aorta se v bederní krajině štěpí na dvě společné kyčelní tepny, které se opět dělí na vnitřní a zevní kyčelní tepnu.

1. Vnitřní kyčelní tepna (a. iliaca interna) je určena především pro pánevní orgány. (Viz Obr. 8. 7.) Drobnější větve vnitřní kyčelní tepny zásobují svalstvo v okolí kyčelního kloubu. Orgánové větve vnitřní kyčelní tepny přivádějí krev ke koncovému úseku trávicí trubice (konečníku), k močovému měchýři a k zevním pohlavním orgánům. U muže jdou další orgánové větve k prostatě, chámovodům a k měchýřkovitým žlázám. U ženy jsou vytvořeny analogické větve k vejcovodům a k části pochvy.

   Zvlášť mohutné cévní zásobení má děložní stěna dostávající krev cestou děložní tepny (a. uterina). Cévní zásobení dělohy je významné především v těhotenství, kdy je vyvíjející plod vyživován látkami difundujícími přes placentu z krve matky do krevního oběhu plodu.

2. Zevní kyčelní tepna (a. iliaca externa) přivádí tepennou krev pro dolní končetinu. Po krátkém průběhu v pánvi prochází tepna pod tříselným vazem na přední a vnitřní stranu stehna.
3. Stehenní tepna (a. femoralis) je pokračováním zevní kyčelní tepny na stehně. Její tep je hmatný pod středem tříselného vazu a prakticky v celém průběhu na stehně. Stehenní tepna je uložena poměrně povrchně a jejím stištěním (škrtidlem) je možné stavět tepenné krvácení na dolní končetině.

   Přední a zadní holenní tepna (a. tibialis anterior et posterior) jsou dvě nejsilnější větve stehenní tepny. Z přední plochy stehna se stehenní tepna stáčí na vnitřní okraj stehna a mezi svaly proráží do zákolenní jámy, kde se dělí na přední a zadní holenní tepnu. Přední holenní tepna zásobuje svaly na přední straně bérce, na hřbetu nohy a prstů nohy. Zadní holenní tepna je určena pro lýtkové svaly, plosku nohy a pro prsty.