Horní dutá žíla (v. cava superior) vzniká soutokem žil přivádějících krev z hlavy, krku a z horních končetin. Z orgánů hlavy a krku odtéká krev drobnějšími žílami, které většinou doprovázejí příslušné tepny do pravé a levé hrdelní žíly (v. jugularis interna). Tato žíla probíhá podél vnitřní a společné krkavice. Za skloubením klíční a hrudní kosti se vnitřní hrdelní žíla spojuje s podklíčkovou žílou (v. subclavia) přivádějící krev z horní končetiny. Žíly z obou stran se v podobě písmene "V" slévají a formují horní dutou žílu. (Obr. 8. 8.)

Žíly horní končetiny buď doprovázejí tepny jako tzv. hluboké žíly horní končetiny, nebo - podobně jako na dolních končetinách, vytvářejí v podkoží končetin dva silnější podkožní žilní kmeny, probíhající na malíkovém okraji předloktí a paže jako v. basilica („královská žíla“), a na palcovém okraji předloktí a paže jako v. cephalica („hlavová žíla“). Obě žíly i jejich spojky jsou u osob s nepříliš velkou vrstvou podkožního tuku dobře viditelné nebo je lze určit pohmatem. Přes svoji variabilitu mají tyto žíly ve zdravotnické praxi značný význam. V loketní jamce se obě žíly spojují a z této žilní spojky se nejsnáze odebírá krev na vyšetření; případně se zde podávají do oběhu nitrožilní léky. Oba podkožní žilní kmeny jsou nejsnáze dosažitelnými žilami horní končetiny, vhodnými pro zavádění transfuzí, infuzí, vyšetřovacích sond atd.

Dolní dutá žíla (v. cava inferior) odvádí krev z dolních končetin, pánve a z párových orgánů uložených v břišní dutině.

Z pánevních orgánů teče krev do vnitřní kyčelní žíly. Zevní a vnitřní kyčelní žíla se pak spojují a vytvářejí dolní dutou žílu, ležící vpravo od břišní aorty. Dolní dutá žíla se ve svém průběhu od aorty postupně vzdaluje doprava, klade se pod játra a prochází bránicí do pravé srdeční síně.

Žíly dolních končetin přivádějí krev do dolní duté žíly hlubokými žilami doprovázejícími tepny. Tyto žíly mají jména obdobná jako tepny. Z tohoto pravidla se vymykají dvě žíly probíhající v podkožním vazivu dolních končetin.

Tzv. povrchové neboli podkožní žíly mají četné chlopně, zabraňující zpětnému toku a hromadění krve ve tkáních a v hlubokém žilním systému dolních končetin. Na vnitřním (palcovém) okraji bérce a stehna běží v. saphena magna, ústící se pod tříselným vazem do stehenní žíly. V ose lýtka leží v. saphena parva. Na obou žilách dochází často k ochabnutí žilní stěny a k tvorbě výdutí, městků (varixů).

Povrchové i hluboké žíly dolní končetiny ústí do zevní kyčelní žíly.