Mízní vlásečnice začínají slepě v mezibuněčných prostorách tkání. Mnohonásobným spojením vlásečnic o průměru 1 – 2 mm vznikají rozsáhlé lymfokapilární sítě, zajišťující oběh mízy v určitém tkáňovém okrsku nebo orgánu. Větší mízní cévy, tzv. kolektory odvádějící mízu z vlásečnic se soustřeďují převážně v okolí hlavních cévních kmenů - orgánových a končetinových žil a tepen. Mízní cévy z dolní poloviny těla se v břišní dutině pod bránicí spojují a vzniká tzv. hrudní mízovod.
Hrudní mízovod (ductus thoracicus) má vzhled slabší žíly a po průchodu bránicí jde obvykle podél hrudní páteře k levostrannému soutoku podklíčkové žíly a hrdelní žíly. (Prakticky ústí do horní duté žíly.)
Lymfa z pravé horní končetiny, pravé poloviny hrudníku a pravé poloviny hlavy a krku odtéká drobnějším mízovodem do soutoku pravé hrdelní a podklíčkové žíly. Podobným mízovodem odtéká i lymfa z levé horní končetiny a z levé poloviny hlavy a krku.
Do žilní krve odtéká mízovody až 100ml lymfy za hodinu. Do průběhu lymfatických cév jsou vsunuty mízní uzliny.
