dolní nosní skořepa
hřbet jazyka
odklopená boční stěna hltanu
prostor pro pravou patrovou mandli
dolní čelist
jamka po straně hrtanové příklopky
vchod do hrtanu,
levá patrová mandle
patrojazykový oblouk
patrohltanový oblouk
čípek
Nosohltan (nasopharynx) je horní nálevkovitý úsek hltanu, do kterého choanami proudí vzduch z nosní dutiny. Vzduch vdechnutý ústy je do hrtanu přiváděn přímo, tedy bez úpravy v nosní dutině a v nosohltanu. ( Obr. 9. 3.)
Hranicí mezi nosohltanem a ústní částí hltanu je měkké patro a čípek. Při polykání se zvedá svalovina měkkého patra a odděluje ústní dutinu od nosní dutiny. (Proto při obrně svalů měkkého patra, např. při poškození mozkového kmene, zatéká potrava do nosní dutiny.) Na bočních stranách hltanu ústí do nosohltanu tzv. Eustachovy trubice spojující střední ucho s nosohltanem. Tyto trubice vyrovnávají změny tlaku vzduchu ve středoušní dutině.
V blízkosti ústí obou trubic do nosohltanu jsou nakupeny lymfatické uzlíky, nazývané nosohltanové mandle (tonsilae pharyngeae). Nosohltanové mandle patří k mízním tkáním nosní dutiny a nosohltanu, které vytvářejí bariéru organismu proti infekci šířící se vzduchem. (Spojením nosohltanu s dutinou středoušní je ovšem dána možnost šíření infekce z nosní nebo z ústní dutiny do středoušní dutiny. Jde o časté onemocnění u dětí.)