Kosterní svaly tvoří hybnou, motorickou složku pohybového systému. Přibližně 450 svalů může reprezentovat až 35-45 % hmotnosti lidského těla, a metabolismus svalové tkáně představuje téměř 45 % látkové výměny celého organismu.
Anatomickou jednotkou kosterního svalu je svalové vlákno
Svalové vlákno je mnohojaderný, 10–100 mikrometrů silný útvar. Vlákna jsou průměrně dlouhá 1–40 mm, ale v krejčovském svalu byla nalezena až 15centimetrová vlákna. Vlákna mají válcovitý tvar s kónickými konci.
Na povrchu svalových vláken je buněčná membrána, pod kterou jsou uloženy desítky jader. V cytoplazmě svalového vlákna jsou kromě jader a dalších buněčných organel uložena podélně orientovaná vlákénka, myofibrily. Na myofibrilách je ve světelném mikroskopu vidět střídání světlých a tmavých úseků. Tmavé, anizotropní (dvojlomné), tzv. A úseky se střídají se světlými, izotropními (jednolomnými) I úseky. Proto je celé svalové vlákno v mikroskopu jakoby žíhané – příčně pruhované.
Každý izotropní úsek je rozdělen tenkou ploténkou, tzv. Z–linií. Oddíl myofibrily mezi dvěma Z–liniemi se nazývá sarkoméra. (Viz obr. 1.16.)
Sarkoméra je kontraktilní jednotka svalového vlákna
Sarkoméry se skládají ze dvou typů submikroskopických myofilament tvořených molekulami aktinu a myozinu.