Alfa motoneurony (lamela IX) inervují vlákna kosterních svalů. Podle velikosti buněčných těl a typu svalových vláken, která inervují, rozlišujeme velké alfa motoneurony, jdoucí k tzv. rychlým (fázickým, bílým) svalovým vláknům, a malé alfa motoneurony, které inervuj tzv. pomalá (tonická, červená) svalová vlákna. Motoneurony alfa vedou poměrně rychle: velké 60 –110m/s, malé jen 50 – 80m/s.
Gama motoneurony jsou poměrně malé buňky vysílající axony k příčně pruhovaným vláknům svalových vřetének (Vřeténka jsou svalové receptory – viz dále.) Tvoří asi 30 % všech motoneuronů předních míšních rohů.
Kromě alfa a gama motoneuronů jsou v míše i spojovací buňky, interneurony. Tyto neurony mají tlumivý (inhibiční) vliv na aktivitu alfa motoneuronů.
Motoneurony předních míšních rohů jsou prostorově orientovány do dvou vertikálně různě rozsáhlých skupin neuronů, tzv. jader.
Mediální jádra vysílají axony inervující šíjové a zádové svalstvo; laterální jádra jsou vytvořena pouze v rozsahu krční a bederní míchy a jejich axony inervují svaly horní, resp. dolní končetiny.
Úsek míchy, ze kterého se konstituuje jeden nervový kořen, tvoří míšní segment.
Jednotlivé segmenty jsou vzájemně spojeny krátkými dráhami (sousední segmenty) a dlouhými dráhami (vzdálenější segmenty), které probíhají všude v okolí šedé míšní hmoty. Zdrojem těchto vláken jsou především neurony V.– VII. lamely. Dlouhé spoje zajišťují koordinaci pohybů horních a dolních končetin, krátké spoje koordinují sousedící míšní segmenty.
Mícha je z hlediska řízení pohybu základním řídícím článkem, podřízeným vyšším oddílům nervové soustavy. Projevem činnosti každého neuronu, tedy i míšního, je vzruch. V případě motoneuronů jde o vzruch vyvolávající kontrakci svalů.
