Obr. 3. 4.
Mozkový kmen
Mozkový kmen
- mezimozek
- mozkový podvěsek
- střední mozek
- most
- prodloužená mícha
- mozeček
Mozkový kmen tvoří prodloužená mícha, Varolův most a střední mozek. Kmen navazuje na hřbetní míchu a kraniálně přechází do mezimozku. Shora je kryt mozečkem.
Prodloužená mícha a Varolův most jsou významné průchozí a přepojovací stanice vzestupných a sestupných drah, které umožňují realizaci reflexů nezbytných k zachování základních životních funkcí: dýchání, krevního tlaku, srdeční akce, pohybu trávicí trubice a také realizaci některých pohybových aktivit: řeči a mimiky.
Z hlediska řízení motoriky se budeme zabývat stavbou a zapojením retikulární formace, vestibulárních a motorických jader hlavových nervů.
Retikulární formace (RF, „síťovitý“ útvar) je soubor jader situovaných ve střední partii prodloužené míchy a táhnoucí se mostem, středním mozkem a zasahující až do mezimozku.
RF není síťovitou soustavou neuronů (jak implikuje její název), ale systémem tří pásů jader (tzv. rafeálního, mediálního a laterálního), jejichž buňky vysílají velké množství výběžků jdoucích do blízkých i vzdálených struktur mozku a míchy. K neuronům RF také množství spojů přichází. Podle toho, kam spoje retikulární formace směřují, rozlišujeme vzestupný a sestupný systém spojů.
RF řídí řadu autonomních reflexních oblouků. Neurony RF jsou citlivé na účinek hormonů (např. adrenalinu), farmak (např. narkotik), ale reagují i na podněty z vnitřního prostředí organismu: pO2, pCO2, pH aj. Neurony RF mohou vytvářet vzruchy také automaticky a díky ascendentním a descendentním spojům zasahovat do řízení oběhového, dýchacího a trávicího systému a ovlivňovat aktivitu mozkové kůry.
Motoriku kosterních svalů ovlivňuje RF pomocí některých jader v mostu, v prodloužené míše a ve středním mozku. Jde především o působení na antigravitační svaly (posturální motoriku) a ovlivnění svalového napětí. Jádra RF realizují svůj vliv prostřednictvím drah spojujících tato jádra s jednotlivými míšními segmenty a těmito spoji regulují alfa i gama motoneurony. Informace pro toto regulační působení získávají jádra z receptorů šíjových svalů, z vestibulárních jader, mozečku, bazálních ganglií a z mozkové kůry. Velmi významný je především podíl vestibulárních jader!
Vestibulární jádra jsou čtyři samostatná jádra uložená na spodině čtvrté komory prodloužené míchy.
Typem neuronů nejsou vestibulární jádra ničím mimořádná. Na povrchu neuronů končí vlákna prvního neuronu vestibulární dráhy přicházející ze sluchově – rovnovážného (statokinetického) ústrojí. Z jader pokračuje vestibulární dráha dalším neuronem do spánkového a temenního laloku mozkové kůry. Zde končí, těsně vedle korového sluchového centra.
Vestibulární dráha má četné odbočky:Informace přicházející ze statokinetického ústředí jsou odbočkami vestibulární dráhy přiváděny k vyjmenovaným oddílům CNS.
Změny polohy hlavy v prostoru – předklon, záklon, úkon – dráždí receptory statokinetického ústrojí. Přes vestibulární jádra, míchu a zprostředkovaně i přes RF je nastavován především tonus extenzorů končetin a trupu, tj. tonus antigravitačních svalů. Toto spojení má význam i pro udržení stálé polohy hlavy, vzpřímeného postoje a zajištění souhybu očí při měnící se poloze hlavy.
Dráždění statokinetického ústrojí rotačním pohybem hlavy – chůze, běh, skok, předklon – vede k vychylování těžiště těla a k potřebě vyrovnávat odchylky v poloze těla a jeho částí. Opět přes vestibulární jádra jsou informace statokinetického ústrojí převedeny – tentokrát především do vývojově starších oddílů mozečku a do RF. Odtud (dráhami mozečku a RF) je ovlivňován tonus svalů těch svalových skupin, které provádějí příslušné opravné – kompenzační pohyby.
Motorická jádra hlavových nervů tvoří pás jader promítajících se pod spodinu čtvrté komory prodloužené míchy. Jsou uložena blíže ke středu čtvrté komory – mediálně, zatímco senzitivní jádra hlavových nervů leží v zevních – laterálních partiích prodloužené míchy. Pás motorických jader zasahující až do středního mozku můžeme dále rozdělit do dvou řad: zcela mediálně je řada somatomotorických jader n. III., n. IV. a n. XII.; laterálněji jsou somatomotorická jádra n.V., n. VII., n. IX., n. X. a n. XI. Dorzálně od somatomotorických jader laterální řady leží malá visceromotorická jádra n. III., n. VII., n. IX. a n. X.
Visceromotorická jádra zabezpečují inervaci hladké svaloviny žlázových vývodů, stěnu cév a inervaci svaloviny stěny orgánů.
Předmětem našeho zájmu budou jádra somatomotorická, tj. jádra, jejichž neurony jsou zapojeny do řízení kosterních svalů v oblasti, inervované n. III., n. IV., n. VI. (okohybné svaly) a n. V., n. VII., n. IX., n. X., n. XI. a n. XII. (svaly hlavy a krku).
Paralelně k vzestupným (senzitivním) a sestupným (motorickým) dráhám je přiřazen mozeček. Je napojen na motorické i senzitivní oblasti mozkové kůry a dostává informace i z bazálních ganglií a z rovnovážného ústrojí. Má informace také z proprioreceptorů a exteroreceptorů. Mozeček je komparátor, který určuje optimální varianty pro provedení pohybu.
Axony neuronů párových jader tvoří somatomotorickou část vláken n. III. Tato vlákna inervují svaly zvedající víčko, otáčející oko vzhůru, nahoru a zevně.
N. IV. inervuje sval otáčející oční kouli dolů a zevně.
N. VI. inervuje sval, který stáčí oční bulbus zevně („abdukce bulbu“).
Volní pohyby očních bulbů jsou iniciovány z kůry čelního laloku a jsou realizovány prostřednictvím jader n. III., n. IV. a n. VI. Souhyby (konvergenci) obou očí zajišťuje vložené Perliovo jádro. K úplné integraci všech informací, které jsou pro pohyb očí nezbytné (receptory okohybných svalů, statokinetický aparát, sítnice, šíjové svaly) nedochází ale v jádrech n. III. (ani v jádrech dalších okohybných nervů), ale až ve středním mozku a v RF Varolova mostu.
Motorická část n. V. inervuje žvýkací svaly, některé svaly měkkého patra, svaly dna ústní dutiny a přední bříško dvojbříškového svalu.
Aktivita motorického jádra trojklaného nervu je ovlivňována především z odpovídajícího senzitivního jádra a z ostatních senzitivních jader hlavových nervů a z RF.
Motoneurony jádra lícního nervu inervují mimické svaly. Činnost neuronů jádra lícního nervu je ovlivňována z jader n. V., jader RF, rudého jádra (střední mozek), z jader sluchového nervu a z mozkové kůry. Z obou hemisfér přicházejí k neuronům jádra spoje, které slouží k řízení svalů oční štěrbiny a čela. Zbývající mimické svaly jsou pod řídícím vlivem pouze jedné hemisféry.
Z mozkové kůry jsou zabezpečovány volní pohyby – mimika obličeje, spoji mozkového kmene se realizují reflexní pohyby, kterými mimikou odpovídáme na dotykové, bolestivé a zvukové podněty.
Cestou n. X. jsou inervovány příčně pruhované svaly v okolí hltanového ústí a svaly hrtanu.
Motorická vlákna n. IX. inervují společně s n. X. i svěrače hltanu. Z jádra jdou také vlákna pro motorickou inervaci příčné pruhované svaloviny jícnu. Korová vlákna zajišťují volní akt polykání a fonaci (tvorbu hlasu).
Nervus XI. accessorius inervuje kývač hlavy a trapézový sval.
Motorická vlákna n. XII. hypoglossus inervují především svaly jazyka.
