Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy kineziologie
3. Řízení hybnosti
3.6. Bazální ganglia
Obr. 3. 7.

Bazální ganglia




  1. hlava ocasatého tělesa
  2. čočkovité jádro
  3. ocas
  4. madlonovité těleso

Bazální ganglia jsou poměrně velká jádra, uložená v hloubce mozkových hemisfér. Funkčně představují pomocná motorická koordinační ústředí.

Bazální ganglia (BG) jsou strukturou koordinující neúmyslnou (reflexní) pohybovou aktivitu s úmyslnými pohyby.

Určité „subalterní“ postavení bazálních ganglií v systému řízení lidské motoriky souvisí s rozvojem motorické mozkové kůry, která u člověka přebírá rozhodující vliv v řízení a koordinaci především volní hybnosti.

Z anatomického hlediska tvoří bazální ganglia tři útvary: ocasaté jádro, nucleus caudatus; čočkovité jádro, ncl. lentiformis a mandloňovité jádro, ncl. amygdalae.

Čočkovité jádro je komplex dále složený ze dvou, vývojově i funkčně odlišných částí: bledého jádra, globus pallidus a „skořápky“, putamen. Putamen vytváří s ncl. caudatus funkční celek nazývaný corpus striatum.

Bazální ganglia = ncl. caudatus + ncl.lentiformis + ncl. amaydalae
Nucleus lentiformis = globus pallidus + putamen
Corpus striatum = putamen + ncl. caudatus

Z funkčního hlediska jsou k bazálním gangliím přiřazovány ještě některé struktury uložené v blízkosti BG. Jde o tzv. bazální jádro a claustrum („závora“).

Charakterizovat spoje, mediátory a funkční postavení složitého systému BG je na zvolené úrovni textu, nemožné. (Většina z popsaných struktur se dále člení do řady různě zapojených podsystémů.) Neurony popisovaného systému tvoří více než desítku mediátorů a spoje BG formují dráhové okruhy s účastí mozkové kůry, mezimozku a středního mozku. Jednotlivá jádra přitom nelze jednoduše funkčně charakterizovat. Funkční uplatnění (vč. projevů chorobného poškození) nacházejí až v rámci komplexu ostatních struktur. Další výklad je proto omezen na charakteristiku postavení BG v systému řízení lidské motoriky.

Obecným projevem činnosti bazálních ganglií je jejich tlumivý vliv na korové i podkorové motorické funkce (potlačení nežádoucí pohybové aktivity). Neurony bazálních ganglií tento vliv uplatňují tak, že prostřednictvím spojů (drah) tlumí aktivitu neuronů mozkové kůry nebo aktivitu neuronů nižších úrovní centrálního nervového systému –především RF a míchy. Tzn. že neurony bazálních ganglií modulují (zesílením nebo zeslabením upravují) signály vycházející z motorické kůry mozku dříve, než dojdou k alfa motoneuronům. Modulační vliv BG se uplatňuje prostřednictvím řady mediátorů: dopaminu, serotoninu, noradrenalinu, acetylcholinu a peptidů.

Bazální ganglia zabezpečují převod plánu pohybu do programu pohybu

Na funkci bazálních ganglií můžeme pohlížet i takto: neurony ganglií vysílají časoprostorově uspořádané impulsy. Řídící výkonná motorická centra mozkové kůry. Tyto impulzy určují parametry pohybu, tj. sílu, směr, rychlost a amplitudu pohybu.

Nejasná je funkce klaustra, které je zapojeno do okruhů mozkové kůry, mj. do čichových partií kůry. Také postavení amygdaly (anatomicky přiřazované k bazálním gangliím) je podle výsledků neuroanatomických a neurofyziologických studií zásadně jiné. Amygdala funkčně patří k tzv. limbickému systému. Tento systém složený z řady mozkových struktur ovlivňuje především chování, emoce, paměť a pozornost člověka. Amygdala se účastní řízení motorických projevů doprovázejících různé emotivní stavy: radost, nadšení, vztek, agresi atd. Zničení obou jader tlumí agresivní projevy a normalizuje sociální chování.

Předešlá Následující
Návod
Úvod
Kapitola 1
1.4. Testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Analýza pohybu
2.2. Stabilita těla
2.3. Svalové síly – páky
2.4. Funkční třídění svalů
2.5. Souhrn kapitoly
2.6. Testy znalostí
Kapitola 3
3.1. Obecné principy řízení motoriky
3.3. Mozkový kmen
3.4. Mozeček
3.5. Thalamus
3.6. Bazální ganglia
3.8. Souhrn kapitoly
3.9. Testy znalostí
Kapitola 4
4.1. Osový orgán
4.3. Pohyblivost páteře
4.4. Sektory páteře
4.5. Stabilita páteře
4.6. Souhrn kapitoly
4.7. Testy znalostí
Kapitola 5
5.1. Hrudník – základní pojmy
5.2. Funkční anatomie hrudníku
5.3. Kinetika hrudníku
5.4. Dýchací svaly
5.5. Kineziologie břišní stěny
5.6. Souhrn kapitoly
5.7. Testy znalostí
Kapitola 6
6.1. Stavební plán
6.6. Souhrn kapitoly
6.7. Testy znalostí
Kapitola 7
7.1. Stavební plán
7.6. Souhrn kapitoly
7.7. Testy znalostí
Obsah