Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy kineziologie
4. Kineziologie osového orgánu
4.3. Pohyblivost páteře
Obr. 4. 8.

Svaly krku




  1. mm. scaleni
  2. dlouhý sval krku
Obr. 4.9. M. erector spinae Obr. 4.10. M. trapezius Obr. 4.11. Mm. recti abdominis Obr. 4.12. M. obliqu abdominis externuj Obr. 4.13. M. obliqus abdominis internus
Krční páteř

Předklon, anteflexi krční páteře provádějí: dlouhý sval hlavy (m. longu scapitis), dlouhý sval krku (m. longus colli) a kloněné svaly (mm.scaleni).

Pomocnými svaly jsou zdvihače hlavy. Pohyb stabilizuje velký prsní sval a svaly extendující dolní krční a horní hrudní páteř. Neutralizační svaly provádějí anteflexi a zároveň tak neutralizují možný torzní pohyb, vznikající převažujícím tahem svalů na jedné straně.

Dlouhé svaly hlavy a krku jsou zčásti nepřístupné pohmatovému vyšetření a jen velmi obtížně se vyšetřují pomocí EMG. Jejich funkce je proto odvozována převážně z geometrie začátku, úponu a směru snopců. EMG studie také prokázaly významný podíl kloněných svalů na dýchacích pohybech (vdechu).

Záklon, retroflexi krční páteře provádí trapézový sval, m. trapezius, vzpřimovač páteře, m. erector spinae a hluboké šíjové (subokcipitální) svaly.

Pomocnými svaly jsou zdvihače hlavy. Pohyb stabilizují dolní snopce trapézového svalu, rombické svaly a svaly napřimující krční a bederní páteř. Neutralizační svaly provádějící retroflexi zároveň vzájemně neutralizují úklon a rotaci krční páteře.

Kromě záklonu krční páteře zvedají horní snopce trapézového svalu ramena nahoru a celý sval má fixační a rotační účinek na lopatku. Při jeho vyřazení (ochrnutí) je proto vysedlá lopatka a vázne zevní rotace lopatky, čímž je omezeno i vzpažení (zdvih paže nad horizontálu). Vzhledem k povrchovému uložení je trapézový sval poměrně dobře přístupný pohmatovému vyšetření.

Vzpřimovač páteře sice tvoří svalový komplex uložený značně hluboko, ale část jeho svalové hmoty lze vyšetřit pohmatem v dolní partii zad, kde se při kontrakci (např. při záklonu trupu na břiše ležící osoby) rýsují oba vzpřimovače jako oblé, protáhlé valy. Vzpřimovač není pouze svalem provádějícím záklon krční páteře. Při oboustranném smrštění zaklání hrudní i bederní páteř (posturální funkce!) a při jednostranné akci páteř uklání a rotuje. Svalové vrstvy vzpřimovače páteře se při atypických pohybech (např. úklon spojený s rotací!) po sobě posouvají a střihovým mechanizmem „stlačují“ větve míšních nervů a cévy, které sval téměř kolmo prorážejí.

Úklon, lateroflexi krční páteře provádějí jednostranně se smršťující svaly, které jinak zabezpečují předklon a záklon krční páteře: dlouhý sval hlavy a krku (m. longus capitis et colli), kloněné svaly, mm. scaleni, zdvihač hlavy, m. sternocleidomastoideus, trapézový sval, m. trapezius a všechny systémy hlubokých zádových svalů. (Viz obr 4.8. a 4.10.)

Stabilizačními svaly jsou rombické svaly na rozhranní krční a hrudní páteře.

Otáčení, rotaci krční páteře provádějí: zdvihač hlavy, m. sternocleidomastoideus (opačné strany), svaly spinotransverzálního systému (stejné strany) a svaly transverzospinálního systému (opačné strany). (Viz také hluboké zádové svaly.)

Pomocnými svaly jsou kloněné svaly (stejné strany) a trapézový sval (stejné strany). Pohyb stabilizují: rombické svaly a svaly na přechodu hrudní a bederní páteře. Neutralizační svaly: stejnojmenné druhostranné svaly ruší rotační složku aktivních svalů.

Zdvihač hlavy má část svého úponu před a část úponu za osou kývavého pohybu v atlantookcipitálním spojení. Pro pohyb je tedy významné, jestli se kontrahují spíše přední, nebo spíše zadní svalové snopce. Výčet funkcí m. sternocleidomastoideus je proto poměrně složitý: oboustranná kontrakce – zadní snopce provádějí záklon hlavy, přední snopce předklon a celý sval sune hlavu dopředu (předsuv). Při jednostranné kontrakci svalu dochází k rotaci hlavy na stranu aktivovaného svalu.

Hrudní a bederní páteř

Předklon, anteflexi hrudní a bederní páteře provádějí přímé břišní svaly, mm. recti abdominis.

Pomocnými svaly je zevní břišní sval a pravý i levý bedrostehenní sval. Pohyb stabilizují flexory kyčelního kloubu. Neutralizačními svaly jsou vždy přímé břišní svaly, které neutralizují druhostrannou rotační svalovou aktivitu.

Svalové snopce jsou přerušeny dvěma až třemi šlachovými pruhy (intersectiones tendinae). U svalnatých osob je přední plocha kontrahovaného svalu, včetně vazivových vložek, viditelná a dobře hmatná.

Předklon hrudní a bederní páteře provádějí přímé břišní svaly při oboustranné kontrakci a při fixované pánvi. Je-li naopak fixován začátek svalů na hrudní kosti, mění se při smrštění sklon pánve. Přímé břišní svaly se spoluúčastní i na vzniku břišního lisu a jsou pomocnými výdechovými svaly.

Záklon, retroflexi hrudní a bederní páteře provádějí všechny systémy hlubokých zádových svalů: Jde o systém spinotransverzální, spinospinální a transverzospinální.

Stabilizačními svaly jsou extenzoři kyčelního kloubu.

Úklon, lateroflexi hrudní a bederní páteře provádějí čtyřhranný bederní sval, m. quadratus lumborum, zevní a vnitřní břišní sval, m. obliquus abdominis externus et internus a hluboké zádové svaly.

Pomocným svalem je bedrostehenní sval. Pohyb stabilizují hluboké zádové svaly a vnitřní mezižeberní svaly. Neutralizačními svaly jsou stejnojmenné svaly druhé strany, které omezují rotační tendence.

Čtyřhranný bederní sval uklání při jednostranné kontrakci lumbální páteř; oboustranná kontrakce je provázena záklonem. Sval také fixací dvanáctého žebra zpevňuje bederní úsek páteře, a vytváří tak předpoklady pro pístový pohyb bránice.

Zevní šikmý sval uklání trup při jednostranné kontrakci, je-li zároveň druhostranným svalem neutralizována jeho rotační složka. Není-li tato stabilizace dostatečná, dochází k rotaci páteře a hrudníku na protilehlou stranu. (Průběh snopců!) Sval se také účastní vytvoření břišního lisu.

Vnitřní šikmý sval se uplatňuje podobně jako zevní šikmý sval. Dochází-li k současné rotaci trupu a hrudníku, jde vzhledem k průběhu svalových snopců (zdola dopředu a vzhůru) o rotaci na stranu aktivního svalu.

Otáčení, rotaci hrudní a bederní páteře provádí zevní šikmý břišní sval, m. obliquus externus abdominis (opačné strany) a vnitřní šikmý břišní sval, m. obliquus internus abdominis (stejné strany). (Viz předchozí text a obr. 4.12 a 4.13.)

Pomocnými svaly jsou: spinotransverzální systém stejné strany, transverzospinální systém opačné strany a široký zádový sval opačné strany. Pohyb stabilizují šikmé břišní svaly druhé strany a hluboké zádové svaly navozující záklon trupu. Neutralizačními svaly jsou svaly na přední straně trupu a zádové svaly, které blokují předklon a záklon.

Předešlá Následující Předešlá Následující
Návod
Úvod
Kapitola 1
1.4. Testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Analýza pohybu
2.2. Stabilita těla
2.3. Svalové síly – páky
2.4. Funkční třídění svalů
2.5. Souhrn kapitoly
2.6. Testy znalostí
Kapitola 3
3.1. Obecné principy řízení motoriky
3.3. Mozkový kmen
3.4. Mozeček
3.5. Thalamus
3.6. Bazální ganglia
3.8. Souhrn kapitoly
3.9. Testy znalostí
Kapitola 4
4.1. Osový orgán
4.3. Pohyblivost páteře
4.4. Sektory páteře
4.5. Stabilita páteře
4.6. Souhrn kapitoly
4.7. Testy znalostí
Kapitola 5
5.1. Hrudník – základní pojmy
5.2. Funkční anatomie hrudníku
5.3. Kinetika hrudníku
5.4. Dýchací svaly
5.5. Kineziologie břišní stěny
5.6. Souhrn kapitoly
5.7. Testy znalostí
Kapitola 6
6.1. Stavební plán
6.6. Souhrn kapitoly
6.7. Testy znalostí
Kapitola 7
7.1. Stavební plán
7.6. Souhrn kapitoly
7.7. Testy znalostí
Obsah