Obr. 5. 3.
M. pectoralis major et minor
M. pectoralis major et minor
Dýchací svaly můžeme sice třídit (viz předchozí přehled) podle různých hledisek, ale – přes určité zjednodušení, je pro klidové, fyziologické dýchání rozhodující komplex svalů hrudní stěny, bránice a svaly břišní stěny.
Svaly hrudní stěny tvoří: velký a malý prsní sval, přední pilovitý sval a mezižeberní svaly.
Velký prsní sval, m. pectoralis major je mohutný sval překrývající přední plochu hrudníku. Snopce svalu se vějířovitě překrývají a sbíhají se k rameni. Upíná se na pažní kost.
Při fixované horní končetině se stává pomocným vdechovým svalem.
Malý prsní sval, m. pectoralis minor je pomocný vdechový sval, který táhne lopatku (kloubní jamku ramenního kloubu) do polohy při předpažení. Sval může být hmatný jako nízká řasa pod zevním okrajem velkého prsního svalu.
Pilovitý přední sval, m. serratus anterior je pomocný vdechový sval, který tahem za vnitřní okraj a dolní úhel lopatky vytáčí lopatku zevně. Toto vytočení je mj. podmínkou abdukce (elevace) paže nad horizontálu. Je-li sval dobře vyvinutý, jsou jeho zuby při abdukci horní končetiny viditelné a svalovou hmotu lze pohmatem i vyšetřit.
Zevní mezižeberní svaly (mm. intercostales externi) zvedají žebra – proto jsou především vdechovými (inspiračními) svaly; plní i funkci pružné výplně mezižebří.
Vnitřní mezižeberní svaly (mm. intercostales interni) snižují žebra a jsou proto výdechovými (expiračními) svaly.
Bránice, m. diaphragma je kruhový klenutý sval oddělující břišní a hrudní dutinu. Centrálně je v bránici uložen šlašitý střed.
Bránice je utvářená jako dvojitá klenba, prominující vysoko do hrudní dutiny. Vrchol pravé klenby je ve čtvrtém mezižebří, vrchol levé klenby v pátém mezižebří. Mezi pravou a levou klenbou je sval pokleslý do výše mečovitého výběžku hrudní kosti. Otvory v bránici prochází: aorta, jícen, dolní dutá žíla a řada drobnějších útvarů.
Dýchací pohyby bránice jsou v podstatě pístové exkurze bráničních kleneb (1–3 cm), při kterých se pohybují prakticky jen klenby – šlašitý střed je nehybný. Při inspiraci se zároveň s bránicí smršťují i zevní mezižeberní svaly.
Bránice má poměrně velkou plochu (460–470 cm2), takže její pokles nejen zvyšuje nitrobřišní tlak, ale i velmi výrazně zatěžuje bederní páteř.
Biomechanická měření ukazují, že smrštění bránice se na zatížení bederní páteře podílí 15–20 %!
