Obr. 7. 4.
Hýžďové svaly
Hýžďové svaly
- m. glutaeus maximus
- ishiokrurální svaly
Přednožení, flexi v kyčelním kloubu provádějí: bedrokyčlostehenní sval, m. iliopsoas, přímý stehenní sval, m. rectus femoris a hřebenový sval (m. pectineus).
Pomocnými svaly jsou krejčovský sval, napínač stehenní povázky, střední a malý hýžďový sval, přitahovače v kyčelním kloubu a štíhlý sval. Pohyb stabilizují břišní svaly a napřimovač páteře. Neutralizačními svaly jsou hřebenový sval, napínač stehenní povázky, hýžďové svaly a přitahovače stehna.
Bedrokyčlostehenní sval, m. iliopsoas – nejmohutnější flexor kyčle je soubor dvou poměrně mohutných svalů: bedrostehenního svalu (m. psoas) a kyčlostehenního svalu (m. iliacus).
Sval flektuje a addukuje kyčelní kloub. Při jednostranné kontrakci rotuje trup na opačnou stranu a je pomocným flexorem bederní páteře. M. iliopsoas je také významný posturální sval.
Přímý stehenní sval, m. rectus femoris je dlouhý vřetenovitý sval, který je součástí komplexu čtyřhlavého stehenního svalu.
Přímý stehenní sval je významný flexor kyčelního kloubu. Svalová porce začínající výše nad acetabulem, je při flexi kyčelního kloubu mimo osu tahu a uplatňuje se až v rámci akce celého čtyřhlavého stehenní svalu jako extenzor kolenního kloubu.
Hřebenový sval (m. pectineus) je menší plochý sval ležící mezi bedrokyčlostehenním svalem a dlouhým adduktorem.
Sval flektuje kyčelní kloub a je pomocným přitahovačem a zevním rotátorem stehna.
Zanožení, extenzi v kyčelním kloubu provádí velký hýžďový sval, m. glutaeus maximus, dvojhlavý stehenní sval, m. biceps femoris, pološlašitý a poloblanitý sval, m. semitendinosus a m. semimebranosus.
Velký hýžďový sval, m. glutaeus maximus je masivní čtyřúhelníkovitý sval s velmi hrubými snopci. Je hlavním extenzorem kyčelního kloubu.
Velký hýžďový sval je sice hlavním extenzorem kyčelního kloubu, ale významněji se uplatňuje pouze např. při vstávání ze sedu, při chůzi do schodů atd. Při předklonu nese váhu trupu a tahem za zesílený pruh fascie na zevní straně stehna extenduje kolenní kloub. Často zdůrazňované posturální funkce svalu nebyly novějšími studiemi prokázány. M. glutaeus maximus tedy není posturální sval!
Extenční funkce velkého hýžďového svalu se uplatňují hlavně při zevně rotované kyčli. Při vnitřní rotaci je prakticky nefunkční. Horní porce svalu se účastní i abdukce kyčle; dolní porce addukuje. Při flektované kyčli m. glutaeus maximus rotuje zevně. Je lehce aktivován při stoji na špičkách, ale při chůzi po rovné podložce se vůbec neaktivuje.
Z předchozího výčtu funkcí je zřejmé, že m. glutaeus maximus je polyfunkční sval a jeho účast na různých pohybových aktivitách je i velmi proměnlivá.
Dvojhlavý stehenní sval, m. biceps femoris je dlouhý vřetenovitý sval uložený na zadní straně stehna.
Dlouhá hlava svalu extenduje kyčelní kloub. Krátká hlava, která začíná pod kyčelním kloubem, působí pouze na kolenní kloub, který ohýbá. Současná kontrakce celého svalu vyvolává ohnutí bérce.
Pološlašitý sval, m. semitendinosus je dlouhý a vřetenitý sval na zadní straně stehna.
Sval extenduje a addukuje v kyčelním kloubu. Flektuje a rotuje dovnitř bérec.
Poloblanitý sval, m. semimembranosus je dlouhý sval na zadní straně stehna s počáteční i úponovou blanitou šlachou.
Poloblanitý sval je extenzorem v kyčelním kloubu.
Tři svaly: dvojhlavý stehenní sval a poblanitý a pološlašitý sval jsou dvoukloubové svaly, a proto jsou i významnými flexory kolenního kloubu (i když nejsou zcela synergní!). V rehabilitačním slangu se těmto svalům říká „hamstrigs“ (hamstringy). Dalším slangovým označením je i název „semisvaly“, tj. m. semitendineus et semimebranosus.
Unožení, abdukci v kyčelním kloubu provádí střední hýžďový sval, m. glutaeus medius.
Pomocnými svaly jsou malý hýžďový sval, napínač stehenní povázky a hruškový sval. Pohyb stabilizují čtyřhranný bederní sval, břišní svaly a napřimovač páteře. Neutralizačními svaly jsou hýžďové svaly.
Střední hýžďový sval, m. glutaeus medius je plochý trojúhelníkovitý sval, zčásti překrytý velkým hýžďovým svalem.
Střední svalové snopce provádějí obdukci, zadní svalové snopce rotují kyčelní kloub a přední snopce provádějí jeho vnitřní rotaci. Sval je výrazně aktivován především při stoji na jedné končetině.
Přinožení, addukci v kyčelním kloubu provádí velký, dlouhý a krátký přitahovač, m. adductor magnus, longus et brevis a štíhlý sval, m. gracilis.
Pomocnými svaly jsou velký hýžďový sval, zevní ucpavač, čtyřhranný stehenní sval, bedrokyčlostehenní a hřebenový sval. Pohyb stabilizují svaly fixující pánev. Neutralizačními svaly jsou velký a malý hýžďový sval.
Velký přitahovač, m. adductor magnus je trojúhelníkovitý masivní sval uložený na vnitřní straně stehna.
Hlavní funkcí svalu je addukce v kyčelním kloubu, tj. přinožení, addukce stehna. Vzhledem k tomu, že část svalových snopců leží dorzálně od osy stehenní kosti a dorzálně od osy kyčelního kloubu, může se sval uplatňovat i při extenzi v kyčli. Proto se také m. adductor magnus aktivuje při vnitřní rotaci.
Dlouhý přitahovač, m. adductor longus je dlouhý, plochý sval trojúhelníkovitého tvaru ležící na vnitřní straně stehna.
Sval addukuje v kyčelním kloubu. Vzhledem k průběhu svalových snopců a úponu na femuru se uplatňuje i jako zevní rotátor.
Krátký přitahovač, m. adductor brevis je trojúhelníkovitý a plochý sval na vnitřní straně stehna, kde je krytý hřebenovým svalem a dlouhým přitahovačem.
Sval addukuje kyčelní kloub a vzhledem ke svému úponu působí i jako zevní rotátor.
Útlý sval, m. gracilis je plochý, velmi dlouhý a úzký sval, ležící v povrchové vrstvě adduktorů na vnitřní straně stehna. (Viz obr.7.6.)
Hlavní funkcí útlého svalu je addukce v kyčelním kloubu. Je ve skupině adduktorů jediným dvoukloubovým svalem a k jeho výraznějšímu funkčnímu uplatnění dochází zřejmě až při addukci proti odporu. Společně s velkým adduktorem se aktivuje při vnitřní rotaci kyčle.
Zevní rotaci v kyčelním kloubu provádí čtyřhranný stehenní sval (m. quadratus femoris) hruškový sval (m. piriformis), dvojčecí svaly (mm. gemelli) vnitřní a zevní ucpavač (m. obturatorius internus et externus) a velký hýžďový sval (m. glutaeus maximus).
Pomocnými svaly jsou přitahovače stehna, hřebenový sval, střední hýžďový sval, dvojhlavý stehenní sval a krejčovský sval. Pohyb stabilizují čtyřhranný bederní sval, břišní svaly a napřimovač páteře.
Čtyřhranný stehenní sval (m. quadratus femoris) je plochý, čtyřúhelníkovitý sval, patřící podle místa začátku a úponu k tzv. pelvitrochanterickým svalům.
Provádí běžnou zevní rotaci kyčle, jejíž mohutnost stoupá při extenzi kyčle a zapojování pomocných svalů.
Hruškovitý sval (m. piriformis) je poměrně plochý sval patřící také do skupiny pelvitrochanterických svalů.
Zajišťuje zevní rotaci stehna a abdukci ohnutého kyčelního kloubu.
Dvojčecí svaly (mm. gemelli) jsou ploché, útlé až stužkovité pelvitrochanterické svaly.
Oba svaly mají stejné funkce jako hruškový tvar.
Vnitřní ucpavač (m. obturatorius internus) je mohutný vějířovitý sval na vnitřní ploše ucpaného otvoru.
Sval má stejné funkce jako hruškový sval.
Vnitřní rotaci v kyčelním kloubu provádějí malý hýžďový sval, m. glutaeus minimusa napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae).
Pomocnými svaly jsou střední hýžďový sval, útlý sval, pološlašitý a poloblanitý sval. Pohyb stabilizuje čtyřhranný bederní sval, břišní svaly a napřimovač páteře. Neutralizačním svalem je velký přitahovač.
Malý hýždový sval, m. glutaeus minimus je plochý sval, zcela přikrytý většími hýžďovými svaly.
Sval provádí vnitřní rotaci v kyčelním kloubu a abdukci stehna. Jako vnitřní rotátor není příliš silný, a proto se při vnitřní rotaci velmi významně uplatňují pomocné svaly.
Napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae) patří podle inervace k hýžďovým svalům, ale podle uložení je stehenním svalem.
Sval je zevním rotátorem v kyčelním kloubu. Vzhledem ke svému úponu do stehenní povázky se účinek jeho kontrakce přenáší před osu kolenního kloubu, takže sval ovlivňuje i extenzi a závěrečnou rotaci v kolenním kloubu.
