Středním článkem dolní končetiny je bérec, crus, jehož skelet tvoří dvě souběžně uložené kosti – kost holenní a kost lýtková.
Holenní kost, tibia je mohutná kost bérce s proximálně rozšířeným koncem, určeným pro spojení s kondyly stehenní kosti. Uprostřed kloubních ploch holenní kosti je nápadná kostní nerovnost – mezihrbolková vyvýšenina.
Mezihrbolová vyvýšenina na holenní kosti neslouží sice k úponu žádné struktury kolenního kloubu, ale na plošku před vyvýšeninu se upíná část předního rohu vnitřního menisku a přední zkřížený vaz, na zadní plošku se upíná zadní roh zevního a vnitřního menisku a zadní zkřížený vaz.
Holenní kost je nosnou, pevnostní strukturou bérce. Ve směru své dlouhé osy unese největší zatížení změřené u jednotlivých kostí lidského skeletu. Proximální konce tvoří jakousi „jamku“ kolenního kloubu a distální konec kosti je součástí hlezenního kloubu.
Osa femuru a osa tibie vzájemně svírají tupý, zevně otevřený úhel jehož hodnoty se pohybují kolem 175 stupňů. Je-li tento úhel menší, vzniká genu valgum („nohy do O“), větší úhel je u genu varum („nohy do X“).
Lýtková kost, fibula je štíhlá, ale velmi dlouhá kost na malíkovém okraji bérce. Slouží především jako plocha pro začátek svalů. Pouze distální konec má významnější pevnostní parametry.
Hlavice lýtkové kosti je kloubně spojena s tibií. Jde o plochý a prakticky nepohyblivý kloub. Distální konec fibuly je vazivovými pruhy spojen s tibií. Vazy spojující přední a zadní plochy dolních konců tibie a fibuly zajišťují tomuto spojení značnou pevnost - vzniká zde tak tuhá vidlice bércových kostí nasedající na kladku hlezenní kosti.
Podobně jako mezi předloketními kostmi, je i mezi tibií a fibulou rozepjata velmi tuhá mezikostní blána, která brání rozestupu obou kostí a slouží jako plocha pro začátky bércových svalů.
Čéška, patella je kost v úponové šlaše m. quadriceps femoris. (Viz obr.7.6.)
Patela není pouhým zpevněním přední plochy kolenního pouzdra, ale je velmi dynamizujícím prvkem extenzorového aparátu kolenního kloubu. Čéška je jakousi kladkou, na které dochází ke změně směru tahu čtyřhlavého stehenního svalu. Sval bez čéšky, tedy probíhající přímo ze stehna na bérec, vyvine na svém úponu podstatně menší sílu než sval „podepřený a zahnutý“ kladkou pately. (Viz kapitola o pákách!) Kromě toho platí, že čím větší je změna tahu čtyřhlavého svalu – tj. čím více je ohnuté koleno, tím větší je síla, která tlačí čéšku proti přední ploše stehenní kosti. (K poškození čéšky dochází především při abnormálním zatížení ve dřepu nebo v kleku – vzpěrači, posilovny!)
Kloubní chrupavka povlékající vnitřní povrch pately je nejsilnější kloubní chrupavkou v těle, je 5–7 mm tlustá, a její výživa ze synoviální tekutiny kloubu není proto vždy postačující.
Stehno a bérec se spojují v kolenním kloubu. Artikulují zde dvě nejdelší kosti v těle - stehenní a holenní, a pohyb mezi těmito kostmi zkracuje a prodlužuje délku dolní končetiny při chůzi, což zmenšuje vychylování těžiště těla, a chůze se tak energeticky ekonomizuje.
