Kyčelní kloub, art. coxae je omezený kulový kloub spojující stehenní kost (resp. volnou dolní končetinu) s pletencem dolní končetiny (resp. pánevní kostí).
Kyčelní kloub není jen kloubem, ve kterém se pohybuje stehno, resp.dolní končetina. Jak bylo již dříve uvedeno, kyčelní klouby jsou zároveň nosné klouby trupu a balanční klouby udržující rovnováhu trupu. Proto mají pro stabilitu kloubu velký význam vazy kloubního pouzdra a zkřížené vazy uvnitř kloubu.
Lig.iliofemorale (vaz„kyčlostehenní“) ukončuje extenzi kyčelního kloubu a zabraňuje záklonu trupu. Trup vlastně na iliofemorálním vazu „visí“. Jde od horního okraje stydké kosti a dolní části kloubního pouzdra.
Poměrně hluboká jamka kyčelního kloubu je dále prohloubena vazivovým prstencem (límcem) upínajícím se na okraj acetabula. Zatímco prstenec zvětšuje kapacitu kloubní jamky natolik, že acetabulum obklápí více než polovinu hlavice stehenní kosti, naléhá hlavice pouze na úzkou poloměsíčitou kloubní plochu acetabula a vkleslé dno jamky vyplňuje tukový polštář. (Viz obr. 7. 2.)
Funkcí polštáře je absorbovat nárazy, které přes hlavici femuru směřují proti slabému dnu kostěného acetabula. Při běžných pohybových aktivitách není polštář stlačován, ačkoliv je hlavice stehenní kosti držena v jamce nejen tahem mohutných svalů kyčelního kloubu a tahem kloubního pouzdra, ale i atmosferickým tlakem, který sám představuje přítlačnou sílu asi 18 kg!
Přes určitá omezení pohyblivosti kyčelního kloubu, která jsou daná tvarovou úpravou artikulujících kostí a mohutností i průběhem vazů pouzdra, jsou v kloubu možné následující pohyby: