Svaly zajišťující základní pohyby kolenního kloubu můžeme rozdělit do čtyř funkčních skupin.
Ohnutí, flexi v kolenním kloubu provádí dvojhlavý stehenní sval, m. biceps femoris, poloblanitý a pološlašitý sval, m. semitendinosus et m. semimembranosus.
Pomocnými svaly jsou útlý a krejčovský sval, dvojhlavý lýtkový sval a zákolenní sval. Pohyb stabilizuje bedrokyčlostehenní sval, hřebenový sval a přímý stehenní sval. Neutralizačními svaly jsou dvojhlavý sval jedné strany a poloblanitý a pološlašitý sval druhé strany.
Natažení, extenzi v kolenním kloubu provádí čtyřhlavý stehenní sval, m. quadriceps femoris. (Viz obr. 7.6.)
Pomocnými svaly jsou napínač stehenní fascie a velký hýžďový sval. Pohyb stabilizují břišní svaly, napřimovač páteře a čtyřhranný bederní sval. Neutralizačními svaly jsou velký hýžďový sval, dvojhlavý stehenní sval, pološlašitý a poloblanitý sval.
Čtyřhlavý stehenní sval, m. quadriceps femoris je nejmohutnější sval v těle, který pokrývá celou přední plochu stehna. Skládá se z dvoukloubového přímého stehenního svalu a ze tří jednokloubových svalů: zevní, vnitřní a prostřední hlavy čtyřhlavého stehenního svalu.
Sval je součástí extenzního aparátu kolena. Část svalových snopců upínajících se do kloubního pouzdra zabraňuje jeho uskřinutí.
Funkce m. vastus lateralis je zrcadlovým obrazem jeho vnitřního protějšku. Proximální část svalu extenduje, distální stabilizuje polohu pately. Přesto zde zřejmě budou další funkční rozdíly, vyplývající ze skutečnosti, že v zevní hlavě je významná převaha svalových vláken I. typu, tj. pomalých, tonických vláken.
Z předchozího textu vyplývá, že úpon čtyřhlavého stehenního svalu není zdaleka tak jednoduchý, aby jej bylo možné shrnout pod konstatování, že sval se upíná na drsnatinu holenní kosti.
Hlavním úponem čtyřhlavého stehenního svalu je čéškový vaz, lig. patellae, které se připojuje na drsnatinu holenní kosti. Vaz je dlouhý 4 - 7 cm a dosahuje maximální šíře asi 3 cm. Má oválný průřez a tloušťku 5 - 8 mm. Většina vláken vazu začíná až od hrotu čéšky a pouze jeho povrchová vrstva je proto skutečnou úponovou šlachou čtyřhlavého svalu. (Viz obr. 7.7.)
Čéška je vzhledem k úponům různě směrovaných částí čtyřhlavého stehenního svalu, dost komplikovaně stabilizována systémem různých vazivových poutek a drobnějších vazů. Značný význam má i osové uspořádání tzv. extenzního aparátu kolenního kloubu.
Osové uspořádání závisí na vzájemném vztahu jednotlivých složek extenzního aparátu. Osa tahu smršťujícího se čtyřhlavého svalu směřuje na bérec lehce mediálně.
Patela má při smrštění čtyřhlavého svalu tendenci k zevnímu posunu (efekt napjatého luku). Zmíněné vazy fixující čéšku, této lateralizaci zabraňují.
Vnitřní rotaci v kolenním kloubu prováději (pouze ve flexi!) dvojhlavý stehenní sval, m. biceps femoris a napínač stehenní fascie (m. tensor fasciae latae). (Viz obr. 7.5.)
Zevní rotaci v kolenním kloubu provádějí (opět pouze ve flexi!) pološlašitý a poloblanitý sval, m. semitendinosus a m. semimembranosus. (Další údaje o rotačních pohybech kolenního kloubu jsou uvedeny v předchozích částech kapitoly.) (Viz obr. 7.5.)
Pomocnými svaly jsou krejčovský sval, útlý a zákolenní sval.