Činnost míchy můžeme při velkém zjednodušení zredukovat na dvě základní funkce - převodní a reflexní.

Převodní funkce míchy vyplývají z úpravy míšních drah, které zprostředkují oboustranné spojení míchy s vyššími oddíly centrálního nervstva i vzájemné spojení jednotlivých úseků míchy. Vzhledem k tomu, že např. motoneurony předních míšních rohů svými výběžky inervují kosterní svaly - je v tomto případu spojení mozku a míchy nezbytné, např. pro řízení volní hybnosti těla.

Přerušení sestupných (motorických) míšních drah vede k těžkým poruchám hybnosti. Vzniká buď částečné ochrnutí svalů (paresa), nebo úplný výpadek svalové činnosti (plegie).

Motorické funkce nemohou být řízeny bez stálého přívodu senzitivních informací z receptorů, které poskytují nervovému systému údaje o tom, jaká je okamžitá situace na periferii a jak jsou motorické povely prováděny. Jde vlastně o zpětnou vazbu, která zabezpečuje kontrolu a rychlou reakci na změny, ke kterým v organismu trvale dochází. Zpětný tok informací zabezpečují receptory a senzitivní nervy, jejichž vlákna vstupují do míchy. Mícha tyto informace buď sama ihned zpracovává, nebo je převádí (vzestupnými, senzitivními drahami) do vyšších oddílů nervového systému.

Přerušení vzestupných (senzitivních) míšních drah vyvolává přerušení přívodu senzitivních vzruchů. Prakticky se toto poškození projeví výpadkem citlivosti v některé oblasti těla a poruchou souhry pohybů. Při nejtěžším typu poškození - úplném přerušení míchy platí, že čím výše je mícha přerušena, tím je porucha rozsáhlejší. (Z činnosti totiž vypadne vždy celý úsek míchy pod místem přerušení, tj. i motorická funkce nervů, které z míchy vystupují.)

Reflexní funkce míchy zabezpečuje především klidové napětí ve svalech a provádění jednoduchých svalových pohybů především obranného charakteru. (Např. rychlý obranný pohyb vyvolaný bolestivým podnětem.) Reflexně je míchou také řízeno vyprazdňování močového měchýře a konečníku, a různé funkce pohlavního aparátu - erekce a ejakuace.

Reflex je odpověď organismu na dráždění receptorů zprostředkovaná nervovou soustavou. Anatomickým základem reflexu je reflexní oblouk. Jeho jednotlivé části jsme sice v řadě předchozích kapitol probírali, ale vzhledem k významu tohoto pojmu jej opět zopakujeme.

Reflexní oblouk se skládá z receptoru, dostředivé (aferentní) dráhy, ústředí, odstředivé (eferentní) dráhy a výkonného orgánu.

Receptory jsme probírali v samostatné kapitole. Dostředivými (aferentními) drahami jsou senzitivní vlákna míšních nervů. Tato vlákna vedou impulzy od receptorů do centrálního nervstva.
Centrum v případě míchy reprezentují buňky šedé míšní hmoty. Úkolem centra je zpracovat došlé informace a převést je na výstupní povel - vzruch, který je eferentními vlákny doveden k výkonnému orgánu (svalu).
Eferentní částí reflexního míšního oblouku jsou vždy motorická vlákna. Tato vlákna jdou ke svalům, jejichž kontrakce vyvolávají.

Reflexní podstatu má naprostá většina dějů v nervovém systému. Reflexní oblouky, zvláště ve vyšších oddílech centrálního nervového systému, mohou být sice značně komplikované, ale funkční princip reflexu, tj. aktivní odraz, aktivní reakce na vnější nebo vnitřní podráždění, je vždy týž.

Klasickým příkladem často vyšetřovaného míšního reflexu a reflexního oblouku, je patelární reflex. Podráždíme-li úderem úponovou šlachu čtyřhlavého stehenního svalu těsně pod dolním okrajem čéšky, dojde ke smrštění svalu a k vymrštění bérce. Podráždění šlachy (šlachového receptoru) vyvolalo reflexní odpověď výkonného orgánu - smrštění čtyřhlavého svalu.

• Přívodným ramenem reflexního oblouku jsou v tomto případě senzitivní vlákna stehenního nervu, který inervuje čtyřhlavý sval. Centrem jsou buňky ležící v bederním úseku míchy, které převedou vzruch ze zadních míšních rohů k motorickým buňkám předních rohů.
• Vývodným ramenem oblouků jsou výběžky motoneuronů - motorická vlákna stehenního nervu, která dovedou vzruch k čtyřhlavému s valu a vyvolají jeho smrštění.

Podobně můžeme vyšetřit řadu dalších svalů, jejichž šlachy lze zevně podráždit. Popsaným vyšetřením zjišťujeme neporušenost celého reflexního oblouku, včetně míchy. Reflexně je řízen pohyb, kterým odtáhneme ruku při spálení prstů o horký předmět, i kýchnutí vyvolané smrštěním dýchacích svalů na základě podráždění sliznice nosní dutiny.

Reflexně je řízeno také vyprazdňování močového měchýře. Náplň měchýře dráždí receptory ve stěně a senzitivními vlákny míšních nervů jsou tyto podněty vedeny do míchy, odkud pak přicházejí motorické impulzy generující smrštění svaloviny měchýře a jeho vyprázdnění.

Ve všech uvedených případech jsou sice drážděny různé receptory, senzitivní a motorické vzruchy probíhají různými nervy, centrum reflexního oblouku leží v rozdílných oddílech míchy, ale princip reflexního řízení je stále stejný.

Mícha představuje sice nejnižší reflexní ústředí a ve své činnosti je podřízena vyšším oddílům centrálního nervového systému, ale přerušení míchy vede nejen k závažným výpadkům motorické a senzitivní inervace, ale i k těžkým výpadkům reflexních funkcí míchy. Mezi nejtěžší následky těchto poruch patří poruchy reflexního řízení mikce a defekace, vedoucí k neschopnosti udržet moč a stolici.