Obličejová část lebky (viz Obr. 4. 6. a Obr. 4. 7.) je u člověka poměrně malá, zvláště u dětských lebek. Spojené kosti tohoto oddílu mají přibližně klínový tvar. Horní oddíl obličejové kostry tvoří pevně spojené kosti; dolní oddíl je pohyblivý (dolní čelist) a je připojený kloubem ke spánkové kosti.

Horní čelist (maxilla) je největší kostí horního oddílu lebky. V těle horní čelisti je dutina patřící k vedlejším nosním dutinám. Dolní okraj čelisti vybíhá v podkovovitý dásňový výběžek, ve kterém jsou vsazeny zuby horní čelisti. Spodní plocha je rovná a tvoří kostěný podklad patra.

Lícní kosti (j.č. os zygomaticum) , jsou párové kosti uložené zevně od horní čelisti. Jejich výběžky se spojují se spánkovými kostmi a vytvářejí jařmové oblouky.

Slzná kost (os lacrimale) tvoří vnitřní část kostěné očnice. Je prohloubena v jamku, ve které leží slzný váček.

Nosní kosti (ossa nasalia) jsou podkladem kořene nosu.

Patrové kosti (ossa palatina) a radličná kost (vomer) tvoří stěny nosní dutiny a patrová kost se podílí společně s výběžkem horní čelisti na vytvoření tvrdého (kostěného) patra.

Dolní oddíl obličejového skeletu představuje podkovovitá dolní čelist (mandibula). Podkovovité tělo kosti pokračuje kostěnými větvemi, které se rozbíhají ve výběžek, na který se upínají některé žvýkací svaly (hrotnatý výběžek) a kloubní výběžek (s hlavičkou), zasazený do jamky čelistního kloubu na spánkové kosti. Čelist má dásňový výběžek pro zuby dolní čelisti a bradový výběžek.

Jazylka (os hyoideum) je drobná kůstka uložená pod dolní čelistí. (Její popis je k lebce přiřazen pouze z vývojových důvodů.) Je dlouhými vazy připojena k lebeční spodině. Začínají na ní některé krční svaly a je závěsem pro hrtan.