přední roh postranní pravé komory
dolní roh
zadní roh komory
Mozek a hřbetní mícha mají na svém povrchu tři obaly. Zevní obal, vazivová tvrdá plena (dura mater) pevně lne k lebečním kostem a v týlním otvoru přechází v trubicovitý vak kolem hřbetní míchy. Od tvrdé pleny odstupují v lebeční dutině dvě vazivové přepážky, oddělující pravou a levou hemisféru a mozeček.
Pod tvrdou plenou je jemnější obal, se síťovitě uspořádanými vazivovými vlákny - pavučnice (arachnoidea).
Přímo na povrch mozku a míchy naléhá jemná a cévnatá omozečnice (pia mater). Pia mater a arachnoidea tvoří měkké mozkové pleny. Mezi měkkými plenami je úzká štěrbina, ve které protéká kolem centrálního nervstva mozkomíšní mok (likvor).
Mozkové a míšní obaly a mozkomíšní mok tvoří významnou ochrannou barieru centrálního nervového systému. Mozek má hmotnost 1 400 gramů. Vznosná síla mozkomíšního moku je tak velká, že "skutečná" hmotnost mozku působící na lebeční bázi je jen asi 50 gramů. Složení moku je podobné krevní plasmě zbavené bílkovin. Mok vzniká v cévních pletencích (50%) uložených v mozkových komorách a kolem cév zásobujících mozkovou a míšní tkáň.
Mozkové komory jsou dutiny uvnitř centrálního nervového systému. V hemisférách jsou dvě postranní komory, které jsou otvory spojeny se třetí komorou, ležící mezi oběma thalamy mezimozku.
Ze třetí komory jde úzký Sylviův mokovod, spojující třetí a čtvrtou komoru, která leží mezi prodlouženou míchou a mozečkem. V tenké lamele tvořící strop čtvrté komory je malý otvor, kterým mozkomíšní mok vytéká do prostoru mezi měkkými plenami. Mozkomíšní mok uvnitř mozkových komor a mezi měkkými plenami nepřetržitě cirkuluje.
Denně se vytvoří asi 500 ml moku. Stálé množství likvoru se udržuje zpětným vstřebáváním moku do mozkové tkáně, mízních cév v okolí kořenů míšních a hlavových nervů a do žil v páteřním kanálu.
K vyšetření lze likvor odebrat tzv. lumbální punkcí. Provádí se nabodnutím prostoru mezi pia mater a arachnoideou v dolní části páteřního kanálu.