Podle druhu pojivové tkáně, které se na stavbě kostních spojů podílejí, rozlišujeme: vazivové, chrupavčité a kostěné spoje. Klouby jsou vlastně typem vazivového spojení, ale pro jejich kineziologický význam je vyčleňujeme do samostatné kapitoly.

Vazivové spoje jsou kostní spoje tvořené vazivovými pruhy s převahou kolagenních vláken. Okraje takto spojovaných kostí nejsou za fyziologických okolností pokryty kloubní chrupavkou. Mezi vazivové typy spojů patří spoje mezi lebečními kostmi – švy, suturae (u novorozence lupínky, fontanely), některé spoje na páteři, spojení mezi předloketními a bércovými kostmi a fixační (závěsný) zubní aparát. Vazivové spoje dovolují drobné vzájemné posuny sousedících kostí.

Chrupavčité spoje (synchondrózy) reprezentují poměrně pevné kostní spoje pomocí chrupavky. U těchto spojů se uplatňují dva typy chrupavek – hyalinní a vazivová. Hyalinní chrupavka tvoří např. synchondrózy jednotlivých úseků hrudní kosti a kostí lebeční báze. Převážně vazivová chrupavka spojuje obě stydké kosti a tvoří také hlavní část meziobratlových destiček. Synchondrózy jsou sice prakticky nepohyblivé, ale velmi pružné spoje. Některé synchondrózy jsou i významnými růstovými zónami kostí (např. lebeční báze).

Kostěné spoje (synostózy) jsou druhotné spoje tvořící se z původně vazivového nebo chrupavčitého spojení. Příkladem synostotického spojení je křížová kost vznikající srůstem pěti, původně chrupavkou spojených obratlů. Synostózy jsou nepohyblivé.