Pro zcela specifickou lokomoční funkci lidské dolní končetiny je nezbytné, aby noha, která je terminálním článkem končetiny, plnila jak statické (nosné), tak dynamické (lokomoční) funkce. K tomu musí být dostatečně ohebná, ale zároveň i dostatečně rigidní. Každý krok začíná noha jako pružná, flexibilní a přizpůsobivá struktura a končí jej jako rigidní páka. Pružnost nohy zajišťuje již tvar jednotlivých kostí, jejich vzájemné spojení vazivovými strukturami a fixace nožních kleneb svalovým aparátem bérce a nohy. Mezi kostmi nohy je vytvořeno několik desítek kloubních spojů a také anatomická nomenklatura definuje více než desítku kloubních spojů. Z funkčního hlediska je sice pohyb v mnoha spojích značně omezen, ale určitý pružící efekt spojený s drobnými posuny, musí být pro správnou funkci nohy zachován.
Horní zánártní kloub, art. talocruralis je složený, kladkový kloub, ve kterém se spojují obě bércové kosti tvořící jamku kloubu s hlavicí reprezentovanou kladkou hlezenní kosti.
Pouzdro je zesíleno systémy postranních vazů.
Pohyb v talokrurálním kloubu není "čistý". Tvarem kloubních ploch je dáno, že při flexi dochází zároveň k inverzi nohy a při extenzi k everzi. Každý pohyb v hlezenním kloubu je také provázen rotací fibuly. Při flexi je fibula tažena vpřed, při extenzi se lýtková kost posunuje dozadu a nahoru. Mění se přitom i šířka vidlice bércových kostí.
Ohnutí, flexi v horním hlezenním kloubu provádí trojhlavý lýtkový sval, m. triceps surae.
Pomocnými svaly jsou přední holenní sval, ohybač prstů, dlouhý ohybač palce a dlouhý a krátký lýtkový sval. Pohyb stabilizující svaly jsou svaly stabilizující i kyčelní a bederní kloub. Neutralizačními svaly jsou všechny bércové svaly rušící supinační a pronační vlivy v kloubu.
Trojhlavý lýtkový sval je mohutný sval tvořící podklad pro typicky lidský tvar lýtka. Má tři hlavy, z nichž dvě formují povrchový dvojhlavý lýtkový sval, m. gastrocnemius a hlubokou hlavu tvoří šikmý lýtkový sval, m. soleus.
Dvojhlavý lýtkový sval provádí flexi a protože jeho dvě hlavy začínají na stehenní kosti, ohýbá i kolenní kloub. Při flexi nohy je tento sval dynamizujícím faktorem pohybu.
Šikmý lýtkový sval je čistým flexorem. V rámci trojhlavého lýtkového svalu je šikmý lýtkový sval spíše statickou složkou celého svalu.
Natažení, extenzi v horním hlezenním kloubu provádí přední holenní sval.
Pomocnými svaly jsou přední holenní sval, dlouhý ohybač prstů, dlouhý ohybač palce a lýtkové svaly. Pohyb stabilizují svaly fixující kolenní a kyčelní kloub. Neutralizačními svaly jsou ostatní bércové svaly rušící everzi a inverzi nohy.
Přední holenní sval, m. tibialis anterior je mohutný a dlouhý sval na přední straně bérce. (Viz obr. 7.11.)
Sval je hlavním extenzorem nohy a udržuje i její podélnou klenbu. Při klidném stoji není obvykle významněji aktivován.
Dolní zánártní kloub je název pro spojení mezi hlezenní kostí, patní a člunkovou kostí. Jde o jeden funkční celek.
Pohyb se v dolním zánártním kloubu děje kolem osy, jdoucí od zevní strany zadního okraje patní kosti, šikmo k mediálnímu okraji člunkové kosti.
Jde o dva typy kombinovaných (složených) pohybů:Inverzi v dolním zánártním kloubu provádí přední holenní sval, m. tibialis posterior, dlouhý ohybač prstů, m. flexor digitorum longus a dlouhý ohybač palce, m. flexor hallucis longus. (Viz obr. 7.11.)
Pomocným svalem je trojhlavý lýtkový sval. Pohyb stabilizují svaly fixující kolenní a kyčelní kloub.
Přední holenní sval, m. tibialis posterior je dlouhý sval uložený na zadní straně bérce, v hloubce na mezikostní membráně.
Hlavní funkcí svalu je inverze (tj. flexe, supinace a addukce) nohy. Jako vlastní flexor nohy se příliš neuplatňuje.
Dlouhý ohybač prstů, m. flexor digitorum longus je vřetenovitý sval, uložený v hloubce bérce, blízko k holenní kosti.
Sval provádí inverzi nohy a svým úponem na poslední články prstů zajišťuje ohnutí celých prstů (s výjimkou palce). Spoluúčastní se i flexe nohy.
Dlouhý ohybač palce, m. flexor hallucis longus je součástí skupiny hlubokých bércových svalů, mezi které patří i předchozí dva svaly. (Viz obr. 7.11.)
Sval sice patří mezi svaly provádějící inverzi nohy a ohýbá palec nohy, ale jeho největší uplatnění je při běhu, chůzi nebo skocích, jako „odrazového“ svalu.
Everzi v dolním hlezenním kloubu provádí dlouhý a krátký lýtkový sval, m. peronaeus longus et brevis.
Pomocným svalem je dlouhý natahovač prstů. Pohyb stabilizují svaly fixující holenní a kyčelní kloub.
Dlouhý lýtkový sval, m. peronaeus longus je povrchově uložený, dlouhý a vřetenovitý sval.
Sval provádí everzi (tj. extenzi, pronaci a abdukci) nohy. Napomáhá v udržení podélné a příčné klenby nohy. Má i určitou posturální funkci - aktivuje se při předklonu těla.
Krátký lýtkový sval, m. peronaeus brevis je uložen na zevní straně lýtka, pod dlouhým lýtkovým svalem.
Krátký lýtkový sval tvoří funkční jednotku s dlouhým lýtkovým svalem.
