Distálním článkem dolní končetiny je noha, pes. Noha má sice základní uspořádání stejné jako ruka, ale vzhledem ke své funkci při vzpřímeném stoji a chůzi jsou v její anatomii četné rozdíly. Rozdíly jsou patrné již na skeletu nohy, pro který je typická redukce (zkrácení) prstů, zesílení zánártních kostí a zmenšení pohyblivosti mezi jednotlivými články. Z hlediska kineziologie nohy je v popředí zájmu především otázka zánártního spojení a problematika nožní klenby.
Kostra nohy má tři oddíly: zánártí, tarsus; nárt, metatarsus a články prstů, phalanges.
Pro spojení kostry nohy a bérce je určena mohutná kladka hlezenní kosti. Kloubní plocha má tvar nepravidelného lichoběžníku, s kloubní chrupavkou přecházející i na boky kladky. Přední část kladky je širší než část zadní, takže vidlice bércových kostí je při extenzi nohy roztlačována.
Pohyblivost nohy je zajištěna především dvěma klouby: horním a dolním zánártním kloubem. Horní zánártní kloub je pohyblivější a zajišťuje flexi a extenzi. Dolní zánártní kloub dovoluje i tzv. inverzi nohy (flexe, addukce a supinace) a everzi nohy (extenze, abdukce a pronace).
