Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy kineziologie
6. Kineziologie horní končetiny
6.5.2. Kinematika ruky
Obr. 6 10.

Svaly předloktí





  1. přední plocha
    1. m. biceps brachii
    2. m. brachioradialis
    3. povrchový a hluboký flexor prstů
    4. dlaňová aponeuróza
  2. zadní plocha
    1. šlacha extenzoru prstů
    2. společný začátek extenzorů na zevním epikondylu
    3. dlouhý abduktor palce
    4. fasciální poutko extenzorů
    5. šlachy dlouhých svalů palce
Obr. 6.11. Pohyby v MP a IP kloubech ruky Obr. 6.12. Hluboké svaly ruky

Ohnutí, flexi v zápěstí provádí: zevní a vnitřní ohybač zápěstí (m. flexor carpi radialis et ulnaris) a dlouhý dlaňový sval (m. palmaris longus).

Pomocnými svaly jsou dlouhý odtahovač palce a povrchový a hluboký ohybač prstů. Pohyb stabilizují extenzory na hřbetu předloktí. Neutralizačními svaly jsou vnitřní a zevní ohybač zápěstí, které svou aktivitou vzájemně ruší dukční složky.

O flexorech zápěstí platí, že pouze jeden ze tří svalů (vnitřní ohybač zápěstí) se upíná na karpální kosti. (Totéž platí i pro extenzory!) Svaly se většinou upínají až na metakarpy a jejich tah je na zápěstí přenášen tak, že téměř nepohyblivé karpometakarpální klouby transferují pohyb na distální řadu karpálních kostí a proximální řada karpů se pasivně přizpůsobuje postavení distální řady.

Natažení, extenzi v zápěstí provádí: dlouhý a krátký zevní natahovač zápěstí (m. extensor carpi radialis longus et brevis) a vnitřní natahovač zápěstí (m. extensor carpi ulnaris).

Pomocnými svaly jsou natahovač prstů a dlouhý a krátký natahovač palce. Pohyb stabilizují svaly na přední straně předloktí. Neutralizačními svaly jsou: krátký a dlouhý zevní natahovač předloktí a vnitřní natahovač zápěstí.

Zevní (radiální) dukci, abdukci zápěstí provádí: krátký a dlouhý zevní natahovač předloktí (m. extensor carpi radialis longus et brevis) a zevní ohybač zápěstí (m. flexor carpi radialis). (Viz obr. 6. 10.)

Pomocnými svaly jsou dlouhý ohybač palce a dlouhý a krátký natahovač palce. Pohyb stabilizují svaly na dlaňové a hřbetní straně předloktí. Neutralizačními svaly jsou uvedené hlavní a pomocné svaly, které vzájemně ruší extenční a flekční složky svých funkcí.

Svaly provádějící zevní dukci zápěstí byly probrány v předchozích částech kapitoly. Při zevní dukci se první řada karpálních kostí pohybuje ulnárně – při vnitřní dukci zápěstí je tomu naopak.

Vnitřní (ulnární) dukci, addukci zápěstí provádí vnitřní natahovač zápěstí (m. extensor carpi ulnaris a m. flexor carpi ulnaris).

Pomocné svaly nejsou u addukce zápěstí známé. Pohyb stabilizují tytéž svaly jako při abdukci. Neutralizačními svaly jsou oba hlavní svaly provádějící addukci, které vzájemně ruší extenční a flekční složky svých funkcí.

Karpální kosti a jejich spoje reprezentují jen asi jednu šestinu délky ruky. Záprstí představuje dvě šestiny a prsty zbývající tři šestiny délky ruky. Kostru záprstí tvoří pět metakarpů a kostru prstů jednotlivé prstní články.

Záprstní kosti, ossa metacarpalia mají jednotnou stavbu a podobný tvar.

Metakarpy se kloubně spojují s karpy (artt. carpometacarpales) a s proximálními články prstů. Spojení s karpy je – s výjimkou palcového metakarpu, funkčně méně významné. Spojení sama jsou prakticky nepohyblivá a pohyb se realizuje především v zápěstních kloubech.

Palcový kloub (art. carpometacarpalis pollicis) je specifický případ sedlovitého kloubu, který dělá z palce nejpohyblivější prst ruky.

Pohyby v palcovém kloubu jsou možné ve smyslu:
  1. odtažení, abdukce (do 50 stupňů),
  2. přitažení, addukce (do 10 stupňů),
  3. opozice a repozice palce.

Opozici palce, tj. schopnost palce postavit se proti každému prstu zajišťuje oponující sval palce. Pro uchopení drobného předmětu (jemné manipulační pohyby, špetka) je tento typ pohybu klíčový.

Repozice palce je zpětný pohyb oponovaného palce, který zajišťuje dlouhý a krátký odtahovač palce.

Klouby mezi záprstními kostmi a články prstů (artt. metacarpophalangeales, tzv. MP klouby) jsou kulovité klouby mezi hlavicemi metakarpů a bázemi proximálních prstových článků.

Pohyby v metakarpofalangeálních (MP) kloubech se dějí ve smyslu:

  1. ohnutí, flexe (do 90 stupňů),
  2. natažení, extenze (do 10 stupňů)
  3. přitažení a odtažení prstů, abdukce a addukce (pouze při extenzi prstů).

Flexi prstů v metakarpofalangových kloubech zajišťují: červovité svaly, (mm. lumbricales) a mezikostní svaly (mm. interossei).

Extenzi prstů v metakarpofalangových kloubech zajišťují natahovače prstů (m. extensores digitorum).

Abdukci prstů (rozevření vějíře prstů) zabezpečují hřbetní mezikostní svaly (mm. interossei dorsales).

Addukci prstů (sevření vějíře prstů) zajišťují dlaňové mezikostní svaly (mm. interossei palmares).

Články prstů, phalanges mají široké báze, štíhlá těla a kladkovité hlavice. Jednotlivé články jsou spojeny mezičlánkovými klouby.
Mezičlánkové klouby (artt. interphalangeales, tzv. IP klouby) jsou kladkové až válcové klouby.

Pohyby v interfalangových kloubech jsou:
  1. ohnutí, flexe (do 90 stupňů)
  2. natažení, extenze.

Flexi interfalangových kloubů zajišťuje povrchový ohybač prstů, m. flexor digitorum superficialis. Sval ohýbá tříčlánkové prsty a je pomocným ohybačem v loketním kloubu. Ohnutí distálních meziprstních kloubů zajišťuje hluboký ohybač prstů, m. flexor digitorum profundus.

Od šlach hlubokého flexoru prstů začínají ve dlani červovité svaly (mm. lumbricales). Červovité svaly ohýbají první článek druhého až pátého prstu a natahují zbývající články. Příkladem pohybu, který generují, by mohl být úchop listu papíru. Hluboký ohybač prstů provádí sice flexi ve všech kloubech, nad kterými probíhá, ale jeho hlavní funkcí je až flexe v distálních interfalangových kloubech.

Extenzi v proximálním i distálním interfalangovém kloubu zajišťuje natahovač prstů, m. extensor digitorum. Pomocnými svaly jsou červovité a mezikostní svaly.

Předešlá Následující Předešlá Následující
Návod
Úvod
Kapitola 1
1.4. Testy znalostí
Kapitola 2
2.1. Analýza pohybu
2.2. Stabilita těla
2.3. Svalové síly – páky
2.4. Funkční třídění svalů
2.5. Souhrn kapitoly
2.6. Testy znalostí
Kapitola 3
3.1. Obecné principy řízení motoriky
3.3. Mozkový kmen
3.4. Mozeček
3.5. Thalamus
3.6. Bazální ganglia
3.8. Souhrn kapitoly
3.9. Testy znalostí
Kapitola 4
4.1. Osový orgán
4.3. Pohyblivost páteře
4.4. Sektory páteře
4.5. Stabilita páteře
4.6. Souhrn kapitoly
4.7. Testy znalostí
Kapitola 5
5.1. Hrudník – základní pojmy
5.2. Funkční anatomie hrudníku
5.3. Kinetika hrudníku
5.4. Dýchací svaly
5.5. Kineziologie břišní stěny
5.6. Souhrn kapitoly
5.7. Testy znalostí
Kapitola 6
6.1. Stavební plán
6.6. Souhrn kapitoly
6.7. Testy znalostí
Kapitola 7
7.1. Stavební plán
7.6. Souhrn kapitoly
7.7. Testy znalostí
Obsah