Pankreatickou šťávu produkuje zevně sekreční část slinivky břišní. Až jeden litr této šťávy odtéká denně do duodena. Šťáva má silně zásaditou reakci, která neutralizuje kyselou žaludeční tráveninu vytlačovanou do dvanáctníku. Enzymy pankreatické šťávy můžeme rozdělit do tří skupin:

1. Trypsinový komplex složený z několika proteáz štěpících bílkoviny. Přímo v pankreatu je neúčinný - aktivuje se až v duodenu.
2. Pankreatická lipáza se aktivuje žlučí. Štěpí emulgované tuky na glycerol a mastné kyseliny.
3. Pankreatická amyláza štěpí (podobně jako ptyalin) škrob na jednoduché cukry, které jsou dalšími enzymy rozkládány až na glukosu (hroznový cukr). Pankreatická šťáva se tvoří částečně reflexně - jako žaludeční šťáva, ale její množství je malé. Hlavním podnětem pro tvorbu pankreatické šťávy je sekretin - látka uvolňovaná ve stěně duodena. Je-li sliznice duodena podrážděna kyselým žaludečním obsahem, uvolňuje se sekretin, který je krevní cestou zanášen do pankreatu, kde navozuje zvýšenou tvorbu pankreatické šťávy v okamžiku, kdy se do duodena dostává potrava ze žaludku.

Inzulín snižuje hladinu krevního cukru, která je různými regulačními mechanismy udržována na hodnotách 4,5 - 6,5 mmol . l -1. Udržováním stálé hladiny cukru je zajištěn trvalý přísun cukru pro buňky a tkáně, pro které je cukr hlavním zdrojem energie. Inzulín reguluje průnik cukru do buněk, takže jeho vyšší hladina v krvi vyvolá rychlejší vychytávání cukru hlavně ve svalech, a koncentrace krevního cukru klesne. Není-li doplněna cukrem z potravy, vzniká hypoglykemie (méně než 3,9 mmol/l), provázená slabostí až bezvědomím. Opakem je hyperglykemie (více než 8,5 mmol . l -1), kdy se cukr začíná vylučovat do moči.

Hyperglykemický stav se vyskytuje při onemocnění klasickou formou cukrovky (cukrovka prvního typu, diabetes mellitus), kdy nejčastěji chybí inzulín a hladina krevního cukru se zvyšuje i na více než 9,4 mmol . l -1 (500 mg %). Buňky tkání ale nemohou bez inzulínu využít krevní cukr a ten je vylučován močí. Cukrovka je závažné onemocnění, jehož důsledkem je narušení funkcí prakticky celého organismu. Nejčastější léčebnou metodou je podávání inzulínu a dietní opatření.