Míšní, spinální nervy jsou nervy smíšené, tj. obsahují vlákna motorická (hybná), senzitivní (cítivá) a autonomní (vegetativní). (Zapojení autonomních vláken bude probíráno samostatně.)

• Přední míšní kořeny obsahují výhradně motorická vlákna, která procházejí meziobratlovými otvory a jdou jako motorická část vláken míšního nervu k vláknům kosterních svalů, na kterých končí zvláštním druhem synapse - motorickou ploténkou. (Viz obr. 15. 2 a 15. 8.)
  Každé motorické vlákno inervuje několik svalových vláken. Podle druhu svalu kolísá počet inervovaných vláken od 6 - 500. Souboru svalových vláken, inervovaných jedním vláknem nervovým se říká hybná nebo motorická jednotka. Velikost této jednotky je závislá na typu pohybu, který sval vykonává. Svaly s přesnými pohyby mají motorické jednotky malé; svaly s hrubým, silovým pohybem mají jednotky velké (např. čtyřhlavý stehenní sval).
  Motorická vlákna míšních nervů jsou výběžky (axony) buněk, které leží v předních míšních rozích. Tato vlákna vystupují z míchy a jejich soubory tvoří přední míšní kořeny. Přetětí předních míšních kořenů má za následek poruchy hybnosti. Dochází k parezám nebo až plegiim svalů.
• Zadní míšní kořeny jsou výhradně senzitivní. Buňky (těla buněk) senzitivních vláken leží mimo míchu. V páteřním kanálu v blízkosti zadního obvodu míchy jsou tzv. spinální ganglia. Spinální ganglia (míšní uzliny) obsahují buňky, jejichž senzitivní výběžky (dendrity) jsou cítivými vlákny míšních nervů. Jedině senzitivní vlákna míšních a hlavových nervů mají své buňky(těla buněk) mimo centrální nervový systém. Krátké výběžky (axony) buněk spinálních ganglií tvoří zadní míšní kořeny.
  Část vláken zadních kořenů probíhá míchou bez přerušení až do prodloužené míchy, kde končí. Druhá část vláken končí synapsí na buňkách šedé míšní hmoty. Poškození zadního kořene se projevuje výpadem citlivosti v oblasti ze které přicházejí vlákna tvořící daný míšní kořen.

K zajištění koordinovaného svalového pohybu je nezbytné, aby do míchy přicházely údaje o napětí ve svalech, stupni protažení svalových vláken, odporu proti kterému sval působí a o napětí ve šlachách a kloubních pouzdrech.

Receptory svalů, šlach a kloubních pouzder jsou svalová vřeténka a šlachová tělíska. Vřeténka jsou malá tělíska tvořená svazečkem svalových vláken, uzavřených ve vazivovém obalu.

Ve vřeténku probíhají jemnější svalová vlákna, než jsou vlákna kosterního svalu. Vlákna vřeténka jsou obtočena senzitivními nervovými vlákny. Při svalovém stahu se smršťují i vlákna vřeténka a dochází k dráždění senzitivních vláken. Množství a frekvence impulzů přiváděných těmito vlákny, je pro míchu zdrojem informací o síle a charakteru svalové kontrakce.

Jak bylo uvedeno, míšní nervy vznikají spojením zadních senzitivních a předních motorických míšních kořenů do jediného svazku. Vlákna předních a zadních kořenů se k sobě přikládají těsně před vstupem do meziobratlových otvorů. Z otvorů již vystupují nervové svazky - míšní nervy. Míšních nervů je 31 párů.

Podle místa výstupu z páteřního kanálu rozlišujeme pět skupin míšních nervů:

1. Krční nervy (8 párů) vystupují v krčním úseku páteře mezi obratli C1 – C7 . Tyto nervy jsou určeny pro horní končetinu, hlavu a krk. Z prvních čtyř kořenů krčních nervů vznikají především nervy pro svaly a kůži krku.

Významný je brániční nerv (nervus phrenicus), který sestupuje mezi svaly krku do hrudníku, kde inervuje bránici. Rytmické vzruchy přiváděné nervem ke svalovině bránice vyvolávají její kontrakci a navozují vdech.

Z dolních větví krčních nervů vzniká silná pažní pleteň (plexus brachialis). Tato pleteň probíhá štěrbinou mezi krčními svaly za klíční kost a vstupuje do podpažní jámy. Z pleteně vznikají všechny nervy inervující svaly, kůži, kosti a kloubní pouzdra horní končetiny. V podpažní jámě se pažní pleteň štěpí na samostatné nervy.

Pro deltový sval je určen podpažní nerv (n. axillaris). Poškození nervu (např. při zlomení krčku pažní kosti) má za následek neschopnost abdukce horní končetiny pro obrnu deltového svalu. Může dojít i k vykloubení hlavice pažní kosti v ramenním kloubu.

Podél pažní tepny probíhá středový („přístředný“) nerv (n. medianus), loketní nerv (n. ulnaris) a vřetenní nerv (n. radialis). Kromě svalů horní končetiny, inervují všechny tři nervy i kůži končetiny.

• Vřetenní nerv se zatáčí v polovině paže na hřbetní stranu a inervuje svaly na zadní straně paže a předloktí. Zajišťuje inervaci extensorů horní končetiny. (Obr. 15.9.)
• Loketní nerv jde na předloktí společně s loketní tepnou a vstupuje do dlaně. Inervuje na předloktí ohybače ruky a prstů, a ve dlani většinu krátkých svalů ruky, malíku a palce. (Obr. 15. 10.)
• Středový nerv probíhá v ose předloktí mezi předloketními svaly, které inervuje. Končí především v krátkých svalech palce. (Obr. 15. 11.)
2. Hrudní nervy (12 párů) vystupují v rozsahu Th1 - Th12 .Nervy jsou určeny pro mezižeberní svaly hrudníku a kůži hrudníku a zad. Mezižeberní svaly jsou důležité dýchací svaly.
3. Bederní nervy (5 párů) vystupují mezi L1 – L5 , inervují kůži a svaly stehna a pánve, a kůži zevních pohlavních orgánů. Z bederních nervů vzniká bederní pleteň (plexus lumbalis). Nervy jdoucí z této pleteně inervují břišní svaly a kůži břicha.

   Na přední plochu stehna jde silný stehenní nerv (n. femoralis) inervující čtyřhlavý stehenní sval, extensory bérce a kůži přední strany stehna a bérce. (Obr. 15. 12.)

4. Křížové nervy (5 párů) vystupují mezi obratli S1- S5. Nervy jsou určeny pro svaly a kůži dolní končetiny, hýžďové svaly a svaly hráze.

   Z posledního nervu bederní pleteně a z křížových nervů se vytváří křížová pleteň (plexus sacralis). Z křížové pleteně vystupuje především sedací nerv (n. ischiadicus). Tento nejsilnější nerv v těle probíhá pod hýžďovými svaly na zadní stranu stehna a štěpí se na holenní nerv (n. tibialis) a lýtkový nerv (n. peronaeus).

   • Sedací nerv inervuje ohybače bérce ležící na zadní straně stehna a prostřednictvím svých větví většinu svalů a kůže na dolní končetině. (Obr. 15. 13.)
     Poškození kořenů sedacího nervu (např. výhřezem meziobratlové ploténky) je provázeno rozsáhlou poruchou kožního čití, prudkými bolestmi a svalovými paresami řady svalových skupin dolní končetiny.
   • Holenní nerv běží v pokračování sedacího nervu na bérci. Jde pod trojhlavým lýtkovým svalem, a za vnitřním kotníkem se stáčí do plosky nohy. Inervuje svaly na zadní straně bérce (ohybače nohy a prstů) a svaly nohy. (Viz Obr. 15. 13.)
   • Lýtkový nerv jde za hlavičkou lýtkové kosti mezi svaly přední a boční skupiny bérce. Z bérce přechází na hřbet nohy. Lýtkový nerv zajišťuje především inervaci extenzorů nohy. Při přerušení nervu (zlomeniny hlavičky lýtkové kosti) je proto téměř znemožněna chůze. Noha přepadává špičkou dolů. (Viz Obr. 15. 14.)
5. Kostrční nerv (1 pár) je funkčně bezvýznamný.