Zevní pohlavní orgány ženy tvoří velké stydké pysky, malé stydké pysky, vestibulární žlázy a topořivé tkáně.

Velké stydké pysky (labia majora) jsou kožní řasy vyplněné tukem, které na vnitřní straně přecházejí v menší slizniční řasy malých stydkých pysků (labia minora). Velké stydké pysky jsou na zevní ploše silněji pigmentovány a od puberty pokryty chlupy přecházejícími do ochlupení nad stydkou sponou (mons pubis). Horní hranice ochlupení je u žen ostrá a ochlupení nepřechází na přední stěnu břišní. Velké a malé stydké pysky ohraničují vchod (vestibulum) do pochvy, případně uzavřený hymenem. (Obr. 13. 10.)

Pod sliznicí poševního vchodu jsou uloženy malé vestibulární žlázy, zvláště hojné kolem zevního ústí močové trubice. Největší z vestibulárních žláz je tzv. Bartholiniho žláza, ležící symetricky při dolním okraji poševního vchodu. Žlázy produkují sekret zvlhčující poševní vchod. Nad poševním vchodem, několik milimetrů nad ústím močové trubice je topořivé těleso (clitoris) odpovídající svou stavbou topořivým tělesům penisu. Po obou stranách poševního vchodu leží další topořivá tělesa kapkovitého tvaru, tvořené širokými žilními pleteněmi. Topořivá tělesa ženy jsou při pohlavním dráždění plněna krví a zvětšují svůj objem podobně, jako odpovídající tkáně penisu u muže.

Krevní náplň i objem všech tří těles je však nesrovnatelně menší. Jde o tkáně, jejichž funkce spočívá pouze ve zvyšování pohlavního vzrušení. Pro uskutečnění pohlavního styku, případně pro oplození nemají žádný význam.